Podvědomí

• September 25, 2015 Pozorování Krásné věci vznikají jen kvůli tomu, že nepovažujeme jiné věci za krásné. Nové krásné věci totiž vznikají jen z jiných krásných věcí. Tvorbou krásných věcí tedy ničíme jiné krásné věci. Pokud přijmeme tato tvrzení, můžeme přestat tvořit a pouze pasivně pozorovat. Pozorovat a nacházet při tom krásu věcí, které jsme prve za krásné nepovažovali. Tímto nacházením však ničíme krajinu nenalezeného, která je krásná svou skrytostí.
• August 2, 2015 Deset dní desátý den vyrážíš před východem slunce a vyřešíš záhadu některé díly seriálu s detektivem Columbem mají delší stopáž stojíš u soutoku Olšavy a Moravy; pod dohledem volavek, obklopen tísnivým tónem zabezpečovacího systému loďky pojmenované Pohoda (max. 12 osob) slunce barví Kostelany, že by jeden vyvážil bílou tak Olšava to byla stojatá voda uprostřed skleslých slunečnic všechno je jinde, než bylo — a tam, kde má být je čas vrátit se domů
• August 21, 2014 nic se nezmění 0.1 říkali po státnicích to bude úplně jiný říkali po matuře to skončí říkali v pubertě přestaneš bejt stydlivej zazpívej nemůžu řekni nechci co si přeješ nechci mlč
• July 4, 2014 Den se zlomí Den se zlomí. Namísto budoucnosti zařadíš sdílenou praxi. Zbývající vážnost udusíš smířením. Obtížné téma shodíš skutečně legrační narážkou — jako v televizi v sobotu po poledni. Příliš přemýšlíš a málo šukáš, což je vlastně to samé. Důvody a důsledky, šeptáš! Deontologie a teleologie! Vyser se na to. Smysl je výplňové slovo. Všechna ta velká slova ses naučil, tyhle formy kompenzace neklidu. Zavolej hned a dostaneš kráječ ovoce zdarma. Čas nezbývá. Den se brzy zlomí, stačí jedna nezvládnutá zatáčka.
• June 29, 2014 to je vlastně krásný jasně, že vidím kdo je tady nejkrásnější ale kdybych ti to řekl najednou bude všechno jiný všechny ty interakce budeš vnímat jinak úplně jinak a zvláštně bezdůvodně zvláštně bezdůvodně zvláštně to je vlastně krásný.
• June 29, 2014 nevíš máš sen stěhuješ se do novýho bytu a nějak se to pokazí tvá koupelna je trojúhelník s přeponou o délce jednoho metru jo, pravoúhlej trojúhelník a vážně malej a místo baterie ze stěny koukají jen takový ty šrouby a ve vedlejším pokoji jsou úplně cizí lidi a koukaj na tebe jakoby nebyli cizí přemýšlíš o budoucnosti s někým, kdo zatím neexistuje nebo aspoň ne příliš blízko co bude mezi vámi, to pochopení
• May 28, 2014 budování v televizi je umělec dá se to najít na internetu je to asi nějaká švédská reality show sedí v krabici o něco větší než on sám okolo něj jsou kamery jemné světlo kelímek tlačítko občas si přesedne trochu jinak než dřív zmáčkne tlačítko a napustí si vodu do kelímku napije se polkne vodu a slyšíš jak vydechne nechci vědět jak močí ale zjevně nic nejí tak ho asi nic jiného netrápí
• May 28, 2014 ve městě ve městě jsou vyhrazená místa kde jíst a mluvit u toho kde být zmatený kde si nechat zaskočit rybí kost kde významně šeptat a kde být zticha kde smí foukat vítr kde balancovat na obrubníku kde čekat na déšť kde být spolu a kde být sám kde si čistit hlavu kde v poledne není slyšet vůbec nic a kde se stydět je těžké přijít sám do města, když nevíš kde jíst a mluvit u toho
• May 20, 2014 Občas je nebe příliš tmavé Občas je nebe příliš tmavé na to abych mu věřil nečekám zázraky ani znamení snad jen mít se čeho chytit chyba které nechci předejít příliš pozdě odvrácený pohled náhlá tma v lese šéf, co nedrží řídítka strom, co pořád drží loňské listy první slza od smrti — byl jsem ještě dítě
• May 16, 2014 m3 (ztracená) Už zase vyrážím špatným směrem (U2 Dehnhaide, místo ztracených fotografií) Čekání je jako spánek jen u něj nemusíš zavírat oči a pořád se vracíš na stejná místa (jako kterýkoli jiný den v roce) tolik námahy a dveře se stejně zavírají chybí málo, ale on zmizí v tunelu (zase se nadechneš) tvé ruce povolí stisk a úlevný úsměv čekání je jako spánek jen u něj nemusíš zavírat oči Obrazy vyblednou básně se vytratí
• May 15, 2014 m2 Tolik cukru a už jen čtyři zastávky nepadne mi košile, ale aspoň neprší a na každý zastávce jsou odpadkové koše a konverzace stojí (kdo ví za kolik — v aukci jsem neuspěl) pod zemí už nejsi slyšet musíme pustit lidi, ale občas je to těžký musíme se pustit, ale občas je to těžký opustit a nechat být Chodíš za mnou i po zemi a novináři bez sebevědomí už neví co by (konečně zase dobrý pocit)
• May 14, 2014 dvě cestovní vlaková Vyškove nevím o tobě nic akorát, že je vlakáč daleko od dálnice Kojetíne někdy bych tě zrušil a jindy zase týdny čekal na nadchodu přes železniční trasu Přerove zbyl jsi tu navíc pro potřebu třetí strofy a odvedení pozornosti ale tak aspoň ta nástupiště jsou opravená metrická poezie vol. 0 (okázalá) Hauptbahnhof Süd H. se checknul na hostelu — blbě Berliner Tor a berliner ke snídani Lübecker Straße
• May 12, 2014 rozhodnutí utopit se v zájmenech je snadnější než přijmout odpovědnost namlouváš si         že se to jen tak seběhlo         že to okolnosti         že ty nic ale pořád jsou to rozhodnutí a ty to víš         podvolil ses usnul jsi s rozsvíceným světlem         poddal ses dni, který skončil náraz do svodidel         poddal ses ostrýmu světlu slzy ti tečou po tváři         poddal ses smyčcům střepy ti rozsekávaj kůži         poddal ses tomu všemu rozhodl ses nechat to bejt
• May 11, 2014 post-ironická fáze jsem už ofiko v post-ironický fázi cokoli řeknu vážným hlasem myslím vážně řeknu je mi z tebe blbě myslím to vážně řeknu nelíbí se mi to myslím to vážně řeknu je to hrdina myslím to vážně řeknu di do prdele myslím to vážně řeknu líbíš se mi myslím to vážně jsem už ofiko v post-ironický fázi cokoli řeknu vážným hlasem myslím vážně jako vážně
• May 9, 2014 popis jednoho zápasu ta jarní radost z označovaného objevuji tě a ty mě dáváme si jména nikdy nevystačí na podzim zůstalo jen označující sami už nejsme nic jen odkazy na to co snad nikdy nebylo neztratit sami sebe zůstat označovaným říkáš mi: snad příště já a ty a my všechno najednou
• May 8, 2014 intergalactic u stolu v kavárně vždycky mluvíte o mně všechno to moc prožívá a trochu se v tom ztrácí někoho si pustit blíž aby se tak jako — uklidnil nechce si půjčovat ono to je těžký mě to mrzí — byl sportovec zajímá ho historie jeho? — jasně ale teď už vůbec nic je starej — a jako nechci bejt — — ti nevim nikdo si to nebere osobně vždycky mluvíte o mně
• May 6, 2014 nejseš jedinej nejseš jedinej co zalívá kytky vodou a kouká holkám v pornu do očí a sám venku oči zavírá místo dárků kupuješ nurofen ta poslední holka už má stejný jméno jako ta první má jméno a tys opsal kruh bez náhodnýho lajku v hluboký minulosti nejseš jedinej co hledá tak akorát říjen listopad prosinec když srpen by úplně stačil
• May 6, 2014 zubní pasta v Albertu vybíráš pastu s fluoridem nebo bez fluoridu notyvole, dodáš uměřeně skoro unyle — doba si žádá ostřejší soudy a ty jsi v tom po krk vybíráš pastu červenou nebo zelenou nevíš která je pro tebe lepší ale víš, že kdybys to začal řešit objevíš nový zdroj nebezpečí s fluoridem nebo bez fluoridu vezmeš červenou a doufáš že doma leží skoro prázdná tuba s fluoridem — pokud je teda zelená
• April 26, 2014 Co za to stojí už nechci chtít ani milovat jen ctít povrch, cévy a špínu chvění v usínání obrysy, hranice a doteky pohyblivý konec na obou stranách
• April 25, 2014 Cesta potěšíš se vlastní správností tvá empatie, tvé porozumění, tvá sounáležitost tvé chápání souvislostí a téhle komplexity sám říkáš: nemedailové disciplíny navíc vidíš i ty svoje mezery a omezenost a prostor pro zlepšení a dáváš prostor k diskusi retweetneš text názorového odpůrce on ví, že nelže a ty to víš taky nejde o pravdu jde o něco hlubšího skutečnost není jednoduchá nemá protínající se osy a nemá konce ani na jednom konci
• April 22, 2014 vymýšlet názvy je snadné … ve vlaku listuju fotkama z doby kdy jsme ještě jeli úplně jiným směrem květnový týden Dvacet minut po půlnoci a Janáček na varhany vrývá střepy pod kůži i tak nejvíc bolí když si je vzájemně vytahujem po letech vidím měsíc čekat tam nahoře a už nevíš, co přijde co příště zabolí
• April 20, 2014 Pozvánka (e-book) Pozvánka osvobozená od označovaného. Trochu to bolí, ale zvykneš si. Je to přirozené. Krajina je zasypaná popelem a tvé vlasy jsou mastné. Nic už se nezmění.
 Vyberte si svou edici: čistý text (PDF, 267 kB) pro distancované, přemýšlivé či šetrné osoby zběsilá směs (PDF, 152 MB — ano, megabajtů) textů, dojmů z akce a nejrůznějších věcí, které akci provázely, pro zúčastněné, roztěkané či rozhazovačné Sám bych dnes asi doporučil spíše první, úspornou verzi.
• March 30, 2014 3.30 kapalina se mění v plyn v celém svém objemu naléváš ji do konvice stoupají křivky heřmánku med padá ke dnu jako meteor existuje nedělitelná jednotka času jsou to tři minuty třicet cokoli kratšího raději sleduj zblízka to nejsou dějiny
• August 11, 2009 The storm The storm keeps blowing the angel backwards into the future.
• May 9, 2009 Sníh za okny (dávno není) Stromy už velice potichu shazují bolavé květy otočím vypínač a večer pohasne pak potmě tiše si stříhám vlasy rovnám je do řádků třeba pro příští jaro
• April 19, 2009 Óda na šum (Dnes pouze pro milovníky zbytečných slov.) Mimo jiné lidé také používají věci. Všechno použití věcí se neobejde bez dvou omezujících prvků - rámu a šumu. Obojí jsou omezením dokonalosti věci, rám kvantitativním a šum kvalitativním. Například takové okno: bez nutnosti zastřít vnější svět a ztratit tak světlo zachytí teplo uvnitř domu. Rámem je nemožnost rozšířit okno na celou plochu domu a dosažení nulové tepelné a světelné ztráty. Šumem je deformace obrazu vnějšího světa.
• April 14, 2009 Básníkem nebudu. / Jarní. Básníkem nebudu. A nejen kvůli tomu, že mi to vždycky v tisku nějak zprasí. Mezitím tu ale mám tři nejasné věci z posledních dní. (Vlastně asi jen proto, aby mi nevypršelo přihlášení do administrace blogu, hrozně nerad vždycky štrachám heslo.) Ať žije ambivalence. Poslední týden tichého jara sténá. Pláče i vrba. Sedím tak dlouho pod kvetoucími stromy. Ztiší se písek. Z jarního listí vítr vyřezá hudbu.
• October 17, 2008 Ticho Hluboko pod stropem skrčený výměnou za kyselé úsměvy prodávám skořici toulavým kočkám ve vlasech sníh a záda studí
• October 17, 2008 Podzim Nad prázdnými stromy ptáci tiše větrají odchází duní. Sedají na konečky mých vlasů      ne to stačí leťte, mám studené nohy.
• October 12, 2008 Cizí Jednou přijdu domů a ty budeš sedět na posteli přece jsem zamkl dveře neznám tě, jsi cizí nebudeš nic říkat, jen hledět na koberec ani si nevzpomenu, že jsem zas nevysál jsi cizí Budu mít strach oči — moment — zmizí a křik jsi pryč a už nikdy kus mě samého sebereš s sebou ve vlasech kus zůstane pryč a cizí a pak už nikdy
• October 11, 2008 Podzim Lesknu si se v mlze a ty dny jsou už pryč lampy, pomeranče a stopy nechávám být dnes ranní ticho šest sedm záchranek slyším svatbu ve vedlejším vchodě upeču chleba dám si kafe dám si večer bude večer zase večer zase podzim zase lesknu se lesknu se ve výloze v asfaltu v oknech volkswagenu v listí se lesknu můj nos je ve spadaném listí především tedy večer kdy vybírám své oranžové a červené prsty oči a nosy
• September 29, 2008 Podzim Zase jsou chodníky rudé to ze stromů padají střepy sny zasychají zastrčeny za stěračem k večeři buchtičky se šodó a písek v očích, za okny sovy počítají prostě počítají. Tečeme skulinou do rána daleko.
• July 21, 2008 Nebe nad Berlínem Podruhé bojím se „Nein!“ — tolik bolesti, deště a asfaltu přijde slunce a hvězda pak uhasíš hořící stromy těsně za plotem a ráno, když vlaky vezou poslední jarní listí není už žádné proč měním se v japonské znaky schovávám se do krabice jako další stará léta zapomenu snad brzy alespoň číst
• June 1, 2008 *** Jsou jako jezevec v temné noře s kusem mého kotníku v zubech prodávám jim cukrovou vatu na nádraží chodívají mě strašit pak slyší rány zase odcházejí Jsem vděčný za každou společnost
• June 1, 2008 *** Paní vrásčitá stařenka tlačí prázdný vozík invalidní vlak projíždí hlučí jako oceán ten sladkohořký úsměv jako oceán!
• May 29, 2008 Závrať Vlákno vytvářené pavouky je jedno z nejpevnějších visím pod převisem nemám kam položit ruku vidíš, dýchám s konstantním zrychlením a rozšířily se mi zorničky dobře odboč pomalu otoč volantem vyhoď nejdřív blinkr a dobře si prohlédni modré cedule počkej na ráno nad skalami vychází slunce jenom dobře odboč. Při přesunu mezi časovými pásmy je běžné, že se tělo musí nějakou dobu přizpůsobovat.
• May 29, 2008 Krizová Jsou dvě ráno a na sporáku nudle vyhledávám sny a práce nejde vůbec nikam nejde díky poslechu leptající hudby nenapíšu lepší poezii ii. Práce nikam nejde a dole parkují auta na chodnících, brzy budou parkovat taky jedno na druhém, což možná posílí vzájemnou důvěru lidí na sídlišti, protože si budou muset půjčit klíčky. Co kdyby náhodou ten spodní odjížděl ráno dřív? Dekorativně nezavěsím motýly mezi slova nenapíšu motýl neřeknu motýl teď v noci – už mi nikdo nepíše
• May 24, 2008 Probdělá noc a ráno, když mi orel roztrhá peřiny vzpomínám na kopce kde jsem nebyl.
• May 23, 2008 Rozhodnutí Nesnesu, když mi ruce smrdí sladkým mýdlem nosím kýble vřelého rybízového sirupu na balkon a s kosy a vrabčáky je pak lejem na kolemjdoucí já to nevymyslel to oni občas fakt nevim! slunce zapadá a další den přijíždí výtah plný impulsivních rozhodnutí prodávám vstupenky na poslední tři schody eskalátoru hodně lidí trochu překvapeně běží aspoň chvíli proti směru připínám jim kancelářské sponky do uší opodál mi stromy pořád rostou      denně je stříhají
• May 22, 2008 Mongol Mongol mi zůstal v hlavě a jeli jsme spolu domů dvacet šestkou říkal věty jako: říše nezůstane bez vládce a my jsme algoritmy vlastní replikace řidič jel, jakoby mu selhala světla chodil po trolejbusu a kontroloval míru uzavření větracích okýnek bylo totiž horko a mladý muž v saku      stál a popíjel brazilskou kávu u nočního      stolku vedle kabiny řidiče      (samozřejmě mu nestínil      ve výhledu do zrcátka)      držel přitom svého velblouda pevně v rukou
• May 13, 2008 Na cestě na cestě na cestě Odbočky lunaparky hypermarkety Smrky a duby Břízy za mostem a pomalou Bečvou Tráva zelená jako nebe Domy s rozsvícenými okny Slunce, co přináší déšť Hranatá temnota A lidé na balkonech Lampy, zase ty mé lampy. Svítite mi a můry vám chodí po kmeni. Na cestě míval jsem cedule a nemám. Hvězdy, hvězdy. Hvězdy jsem vyškrtal, minija lomon narota ce. Ur! Ralon nile arima rutu. Limij jea nu.
• May 13, 2008 Krásný zimní den Voníš jako jaro a já zrovna nemám alergickou reakci. (březen 2008)
• May 13, 2008 O samotě Hvězdy na obloze jsem rozpočítal na dva díly pro sebe a pro sebe (prosinec 2007)
• May 13, 2008 A večer A večer sedím před domem padají první kapky deště pukají první květy třešní pokládám dlažbu a mezery zasypávám pískem skládám chodník k měsíci (skrývá se nad mraky) a kreslím zábradlí spadlými hvězdami abys mi nespadla (duben 2008)
• May 13, 2008 Na kopci Listy papíru místo křídel ti racci se v letu rozpadali na menší a menší racky každou kapkou deště která jim skápla na křídla ve větvích nahoře jsem seděl a posílal jim pohledy se správně zvolenou poštovní známkou s květinou déšť jsem si vyfotil mobilem a pak jsem usnul a snil zase o Tobě (březen 2008)
• May 13, 2008 Zítra II Budoucnosti, sázel jsem do tvých vlasů bílé a černé květy zůstaly jen ty bílé a snad přes několik časových pásem zapadá mi slunce (březen 2008)
• April 5, 2008 Poslední sníh poslední sníh na střeše pomalu nevidím stromy kapou ale není jaro ale není jaro ale není jaro (únor 2007)
• March 28, 2008 hvězdy v slzách uřezal jsem svému stínu prsty, aby za mnou nechodil – má teď trochu strach – sedí sám na stromě a kouká na měsíc se sovou schovávají zavřené květy na jaro (je ještě příliš velká zima) vidím je proti měsíci & raději jsem zhasl - začínalo mi být smutno (únor 2005)
• March 27, 2008 odháníš stromy oči máš plné slídy & když sedíš na druhém konci ostnatého plotu oheň se schoval do popelnic & stromy si zakrývají tváře pak zase mlčíš slyším to na dvě sta metrů když ptáci se schovají za vycházející měsíc v novu zoufale smutné barvy spadaly květy se stromů a rosa (květen 2005)
• March 26, 2008 pára pára nad Tvými křídly jen se mi zdá? jedeme, má milá Geneviève? kam? (červen 2005)
• March 26, 2008 úzkost vydýchaný pokoj jsem daleko venku je tma a daleko svítí světla: hlavně oranžová vydýchaný pokoj jsem daleko sám se sebou a bojím se co říkám daleko (leden 2006)
• March 20, 2008 Už pozdě večer Spočítám zase dnešní tváře objevím nový kontinent pocitů kde už přede mnou byli Vikingové Rozetřu pocity po kůži a vstřebám zpátky sám sebe, kousek nechám na zítra ve skleněné misce dlouho pak přemýšlím o sobě o sobě o sobě o sobě o sobě o sobě poslouchám se a slyším se volám a kreslím grafitti v hrtanu nekuřák, hořím na zastávce MHD plameny šlehají až k semaforům naskočí zelená a pak zase jdu dál
• March 19, 2008 Zítra Budoucnosti, čekáš, nevidíš, za dveřmi sázím Ti do vlasů černé a jindy bílé květy Čekám, za dveřmi někdy je dovřu někdy je jen přivřu a tak pořád čekám sám na sebe až vyjdu pootevřenými dveřmi a najdu mozaiku a leporelo
• February 24, 2008 Stavy ... Úžasný den :-) Stav uživatele není znám @}--- I am not (really) optimistic.... menza, město..aso pracuju User is currently N/A. smutek vytížení 5% nerusit pracuju oběd + škola Nadeje umira... ...posledni. je mi spatne. ordinuju, rusit jen v urgentnich zalezitostech hledám vizi slaninka user tu pobiha... Zaneprázdněn... Tvorim hodnoty Invisible ole! :-( :-( BRB (1h 1m) fuč se psem venku:) cosi kdesi asi v srdci ... uklízím HAM hamani
• February 6, 2005 Oficiální výklad básně "sněží" Na myšlenku napsat oficiální výklad některé ze svých věcí mě přivedlo několik věcí, především pak jeden rozhovor s Martinem (na netu prezentující se jako Shadow), kde jsme probírali zrova sněží. Oficiální výklad je přibližně podle způsobů, kterými rozebíráme texty významných básníků v hodinách literatury. Já nejsem významný, ale je to můj text, tak to bude zajímavější :). Tak hurá na to. sněží a propiska mi zmrzla v kapse když chodím
• January 10, 2005 Liška namrazila buchty na okna Dnes se mi nechce psát abych nezranil vzpomínky já.. mít budoucnost mít budoucnost ležím na koberci & myslím na původ polystyrenových     stropních plátů hory jsou modré leden
• January 10, 2005 Výlevník a zase noc (mrznou větve mého domu & praská v krovech jehlice smrků v mé šále) světlo (před kterým lítají sněhové vločky jako nepatrní motýli) připomíná (plno vůně & zrření zářivek) jak má slova (já vím) nebyla přítomna úhel alfa s čarou získává nový rozměr při odrazu slunce od Tvých vlasů vidíš, když už, tak nesmysly :) [a zářivky zrří dál]
• January 5, 2005 Sova [nikoli jen slova] slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova slova ? mezi řádky!
• December 31, 2004 Kurýr navečer rozvážím tmu v barelech od rezavých barev (podvečeru) koně mají křídla & každý dostane trochu temnoty na přemýšlení (letadla jezdí po kolejích)
• December 25, 2004 Oční kontakt naučil jsem se psát tak aby mohl být motýl v mých řádcích modrý i červený zároveň ( & teď mám chuť pomačkat co bere čas minulý zahodit sebe & plány na zítřek a dál & dělat něco užitečného třeba prodavače balónků na pouti ) stránky zůstávají bílé osminohé kaňky se rozutekly v rozbředlém sněhu ( v mých stopách leží slova obracejí oči ke mně a vsloup )
• December 20, 2004 Pochyby zaháním havrany utíkají pod spadaným listím po útěku slunce se občas vracejí s kusy asfaltu pod křídly hodiny odbíjí hodiny odbíjí hodiny odbíjí a dny nejvíc ve dvě ráno sleduju oblohu
• December 20, 2004 V noci v noci & pryč pořád neznám hvězdy čekám na rána zlomené sny (jestli) vyjde slunce nebo v mracích mluvit bude vítr
• December 20, 2004 Vedle | 4 myšlenky - měsíční paprsky skrčené nad mraky z varné konvice (vedle sporáku) nicméně trefit se nemůžou, zase vedle těch správných dveří dostat se na papír & nenechat se sežrat všudypřítomným pachem levharta (vyšel mi naproti ze solničky) může být složité - HRANA NESOUVISLOSTI - bez konce bez konce bez konce Tvůj smutný pohled [spousta vyškrtaných slov] [už v hlavě] zářivky na stropě
• December 19, 2004 Sněží a propiska mi zmrzla v kapse když chodím po nádraží & poslouchám zářivky sněží & večer už svítí jenom vlaky, peří a autobusy autobusy svítí & sněží
• December 1, 2004 6:35 z postele a tvář jsem si očistil od bahna čekal na slunce, nebo si to aspoň snažil vemluvit říct, že je mi špatně bych musel lhát, ale napiju se trochu kafe & bude mi trochu hůř
• December 1, 2004 Kruh obešel jsem po obvodu a dívám se zpět dopředu na duhu (navzdory zimě) zase stojíš přede mnou a směješ se v novém svetru - slova mi už nepadají mezi parkety, snad jen občas -, těším se, až zase napadne trocha sněhu
• December 1, 2004 Motiv - téma - idea motiv: jsem zase jednou šel & nebyl jsem sám. tečka, přišlo mi to jako vystřižené z černobílého filmu, často tam vidím veselé lidi. nejsi černobílá. téma: vyprávím O černobílých filmech    když konečně přišly    barvy pro mou    duhu O kačenách na rybníce    abych zmátl sám sebe    a neztratil se v dešti    nezakopl o dlaždice O modrých, zelených, žlutých, bílých,    červených, fialových, oranžových,    a dalších světlech co vidím z kopce    protože mám rád světla
• December 1, 2004 tmou tmou průchodu se světly bez žárovek a ironickou omítkou na konci východ dozadu se nedívám kontury se vlní & tygr mi přešlapuje u nohou - nervózně lžu sám sobě když prohraju & možná to není to nejhorší chlápek u dveří se smutně dívá(vá) na západy slunce podal mi klíče a jako vždy ukázal cestu stejně zapomenu jako vždy když se mě ptají co tak dělám "nedostatek společenského & osobního života
• October 1, 2004 20041031 Prší & světla už zhasla projíždějící auta pomalu se lesknou na smrkovém obložení na stole chládne kafe nedívám se z okna
• October 1, 2004 Krmení vylezu po hliníkovém žebříku (zasuňte západku) na půdu s jedním malým oknem za komínem leží papírová krabice & není zaprášená jednou za čas bych ji měl otevřít & nakrmit ty moje malé úsměvy schovávají se v rožcích ale v krabici mi nemůžou utéct nulová šance beztak nejsou dost rychlí by nebyl problém je dohnat a rozdupnout kdyby některý z nich zdrhl zmetek
• October 1, 2004 Svině dobré ráno, si teda myslíš, že jsem svině no, jasně, vypadá to tak a z neustále nepotlačené chuti do psaní výlevů s graffitti efektem pozvracené lavičky na nádraží je jasné, že teda pěkná svině jsem si teda myslíš, že jsem svině, ale sere mmě, že mi to neřekneš do očí, vlastně díky sebeobjevování
• October 1, 2004 Říjen říjen říjen říjen říjen říejn říjen ířjen řjíen ř nej řjíem řlíne řílem řííen ř em íenn ří dnou mi vzpo mínky
• August 1, 2004 Abych tak řekl poslední slovo v týhle věci kde jsem si zavřel dvířka přední zadní a dokonce se ten zatracený výtah zasek - nakonec když 99% rovná se nule & nemám chuť jsem Ti vlastně nikdy neřekl, že skvěle vyslovuješ měkké i - vždycky mi to přišlo takové roztomilé tohle je všechno co mi připomněl Bach a teď už můžu jít spát
• August 1, 2004 Behind blue eyes S poněkud poněkud rozpačitým úsměvem se složil na pískoviště přes popraskané dřevěné dost možná dubové bednění prosvítaly poslední odrazy světla z oken paneláků z oken paneláků s okem paneláků nesnesitelný pocit přítomnosti přerostl v přítomnost a proto a proto no proto si lžičkou vydlabal srdce pak si zamíchal kávu & dlouze se napil zamrkal na mraky & šáhl do kapsy & zahodil klíče
• August 1, 2004 Pátek venku křičeli psi už docela zima koukali na padající hvězdy & nevěděl co říct koukal na padající hvězdy v odlescích její duhovky pošlete pro opraváře mraky se posunuly se zřetelným zachroptěním & vylezlo slunce jo, koukla se na něj nějakej pomalej, ne? nerozoral meze patetický
• August 1, 2004 zoo každý den se chová naprosto divně jen si nepamatuje na včera, tak není s čím srovnávat dny se ztrácí & vzpomínky se vytváří ve snech iluze minulého času připadá si normálně když baseballkou svého hlasu zase mlátí přes mikrofon svého mobilu s barevným displejem k ničemu slunce zapadá každý den jinde & pořád rychlej nevím co mě to napadlo když padají hvězdy| zoo zavřeli & děti mrkají na placatá zvířata podél cesty
• July 1, 2004 Shift Shift & pár usušených hlív ghrn auto pod oknem couvá svítil lampou s modrým vypínačem čte horoskopy & budoucnost už tu jednou byla | beep vítejte v rakousku v této síti můžete využít zkrácené volby řeka s čistou vodou & šedým kamenem & rybama teče. tak. pomalu. . : . . : . . : . : . . . voní les & rašelina Shit & hepyendy kouřové signály starý citroen mi stojí na palci
• July 1, 2004 Vitriol Před normálním dnem utíkám ručkuju po drátech trolejbusů všichni tady mluví francouzštinou je ne comprends pas zamezuje to vzniku jakýchkoli mezilidských vztahů = jednoznačné plus nad postelí visí labuť široké asfaltové cesty & palmy se pomalu houpou je tu dusno & doma jsem už naštěstí nenechal nikoho, komu by mohlo být smutno = jednoznačné plus když se na to tak dívám je to tu vlastně ok
• July 1, 2004 Was sollen wir wollen? jo, když skáčou ze střechy dole bývají hřebíky lež na kruhovém objezdu tohohle života nezbyly odbočky & začíná se mi točit hlava v horkém vzduchu vystrčil hlavu z tanku & děti z města bohů si pro ni přišly i s rodiči fakt divné sny sedni si na střeše empire state hrajem přetahovanou & maso + krev v košilích leží na ulici běžíme & kolem jen poušť ze který by se poblil Andy Warhol
• July 1, 2004 Was wollen wir sollen? Jezdí po žiletkách v tobogánu myslí že našel stroj času poslouchá žáby v noci a říká všem u ohně že to jsou ptáci trochu se to vysmeklo & býk docela nerozvážně bloudí městem policajti s nakřivo nasazenou čepicí ho sledují z auta & gyros z místního fastfoodu je divný, kroutí očima | přestávka | všechny labutě se přišly taky podívat
• July 1, 2004 Wo befinden Sie sich? 22:12 15.7.2004 pes dneska hodil kosu chytám jiné vnímání času nemám moc opěrných bodů tak maximálně uzávěrky & konec dovolené ne, sakra, vlastně kecám jedu pryč - do hradiště přijde mi že se kolem nic neděje & není to pravda chytám jiné vnímání prostoru černé & bílé kousky se slily s křupnutím (možná trochu nečekaný zvuk - ničím víc vás už tahle "poéme" nepřekvapí) & zůstala dost odporná hnědá - jako špinavé sklo autobusu
• June 19, 2004 Reintrodukce kávově pruhovaná zebra dynamické sloveso ve světě kde tě ocelové mraky třískají do hlavy & pomalu odsunuješ na druhou kolej všechno vypuštěný ze zlaté klece & z dvířek odkapává krev jeden malý šedý panelák nad podchodem kde tečou kaluže & vrčí lampy & holubi rozbil jsem okna & bolí mě ruce & malý šlachovitý bezdomovec se mi smál na dobrou noc když vyšly hvězdy & domy začaly mluvit splachování vrzání dvěří
• June 1, 2004 Meditace Ano; soustředím se & zítra už bude všechno jinak; dokážu co budu chtít dokázat; & pohřbím posledních pět měsíců; pět měsíců neúspěšného psaní; něčeho co jsem možná ani nechtěl psát; nebo aspoň jsem nechtěl, abys to musela číst (ikdyž možná podvědomě jsem ten největší hnusák); nebo aspoň jsem nechtěl, aby sis to vylo- žila nějak špatně; nedokážu asi říct to co chci; abys neměla pochyby dneska to bylo o fous (ah, nemám
• June 1, 2004 Měsíc měsíc probodl tupým nožem z prvního šuplíku v kuchyni & stál přede mnou měsíc ho omrzel & obloha vzpála deštěm mandlové příchuti po cestách kudy chodili mravenci (je mi to líto) chodíval & nohy měl od bláta až do té doby kdy přišly denní můry nesmyslná hořkost dlouho nemohl najít pramen uhodil blesk & kolem popraskaného kmene leží mrtví ptáci & našel pramen sám v sobě hořkost vytékala s hlasitým bubláním
• June 1, 2004 Supermarché Když jí přinesu červenou růži bude se mnou tančit celou noc Každý večer no, skoro každý večer do lesa temnou ulicí oranžové lampy jak na fotce se špatně nastavenou clonou v lese jsem si postavil věž z vlastní sebelístosti na hrobu Inčučůny v bazéncích se koupou vrány & z vrcholku házím vlaštovky vzpomínek dost často vůbec nelítají jen tak padají & já pro ně skáču v noci mám sny o autobusu
• June 1, 2004 Třeba roztrhal knížky & vlepoval si stránky s potrhaným okrajem do fotoalba fotorůžky opatrně lepil & nad zemí lítali draci | nízko trochu ho znervózňovali ale věděl že mu vlastně nic nemůžou udělat na vrcholu kopců koně nikdy neodpovíš dvakrát zpráva odeslána | nemohla být doručena
• June 1, 2004 Východ & ty jsi vlastně co zač? ptal se mě - zkrachovalý prodavač hvězd - nad obzorem zlátly mraky
• May 1, 2004 & na obzoru nic Nepíše se mi dobře & tak nevznikají přespříliš kvalitní texty nedochází mi hodně věcí a ty co docházejí docházejí dost pomalu když běžím vedle vlaku & vlak je stejně prázdný strojvůdce to už dost dávno vzdal dochází mi síla vlak jede pořád pomalej & vzdaluje se nekonečné breakbeatové zvuky prosím nedívejte se tak na mne a neházejte ty vybité autobaterie nebo aspoň ne tak silně bolí z toho hlava
• May 1, 2004 --- Já a čmelák (pěkně stupidní první řádek) (nečekaná sebekritika) (spousta zbytečných slov) (v závorkách) kterého tu v pokoji někdo pravděpodobně přetáhl novinama pomalu mává tykadlem a jednou nohou otevřené okno svítím lampou je už k půlnoci soundtrack pulp fiction dvacet let staré hry z automatů přibíjím A1 plakát na stěnu z filmu in the mood for love - dokonalý film venku pomalu prší všechny kusy deště padají na střechu & každý úplně jinak
• May 1, 2004 --- part 2 Na smetišti poslední barvy & utržené hlavy přebírá buldozer poslal jsem tam kufr černý kufr s koženým uchem & bez zámku abych tam měl co jíst tohle už nemá smysl
• May 1, 2004 Can't recognize myself anglický název samoúčelné odosobnění venku už neprší venku svítí mraky zatáčky beru snad příliš prudce & další zastávka trolejbusu v nedohlednu
• May 1, 2004 Chce se mi spát chce se mi spát už nechci psát & poslouchám mobyho velryba proskočila oknem & její kostice potichu filtrují vzduch bez sebemenšího náznaku jakéhokoli planktonu & moře překvapeně hází okem a nedokáže zpívat vypadá dost smutně a ploutev visí z balkonu dnešní večer je podprůměrně krátký ne, já už nechci vůbec psát stejně nikdy nemám pointu & ničeho tím nedosáhnu přišli ochranáři & zapálili mi oheň na střeše
• May 1, 2004 I'm crazy Ani nevíš jak moc pro mně znamená každé Tvoje slovo může to být úplně cokoliv & každý Tvůj pohled každý den chvilku jen pár vteřin štěstí & když pak řeknu ahoj ani se nepodíváš stejně mi vychází slunce & vrány odlétají do teplých krajin
• May 1, 2004 Kiss culture V televizi rozsekaní lidi v autě co jeli odněkud někam krvavé fleky & znásilnění usmívající se komentátor tady spáchal sebevraždu všechno pěkně živě hlavně spousta mrtvých zraněných zničených cízí neštěstí potěší nejvíc & sedíme v křesle s večeří na klíně & venku se pomalu stmívá tak je lepší se schovat někam dovnitř když venku je všechno tak Xtrémní & najít nějaké ty jemné věci pokud nějaké ještě jsou zamávat &
• May 1, 2004 Minulost, přítomnost & další špatné názvy básní Dneska, dneska byl fakt pěkný den & sice mi to párkrát nevyšlo ale nakonec mám dobrý pocit byla to totiž docela sranda & lepší Velikonoce jsem ještě nezažil večer jsem trochu přemýšlel což ne vždy dopadá dobře jeden můj kamarád, nechce se mi tu protentokrát psát jméno je docela v háji & rozumíme si ikdyž já se teď těším na každý další moment - trochu se snad posouvám zpátky & dál - rád bych se posouval
• May 1, 2004 Úterý pohled chlápka kterému ujel poslední autobus & červená světla ještě bílé zabliknutí přibrzdí & pomalu mizí v zatáčce prší a úzkou chodbou fouká vítr místy dosahující rychlosti uragánu na stromech zavřené květy & zastávky se rozpustily ve vodě minimální šance po ránu vychází měsíc
• April 1, 2004 17:13 Už nemám lepší název tak píšu čas - 5. dubna deset let, co si Cobain ustřelil hlavu a všem to říkám když jsem s vysvlekl to triko s dost dobře modrými pruhy na rukávech & límci tak jsem zjistil že jsem úplně bledý & pomalu průsvitný ale snažím se dělat barevné věci teď, než jsem tohle začal spát měl jsem úplně úžasný nápad škoda že tyhle [nápady] nevydrží nikdy dost dlouho
• April 1, 2004 Desperate boys do desperate things Poslední kousky oběda snědl & koukal z okna jakoby se tam dělo něco důlěžitého přitom jenom svítilo slunko & tráva byla zelená & čaj byl bez chuti & sladký byl tam trochu průvan ale to nevadí až porostou kopretiny mají hodně lístků občas těžko chytám dech & občas už ho ani nechytám jenom bezmocně nehýbu očima & svět kolem letí nahoru & já zůstávám dole
• April 1, 2004 Dvacka Docela nedávno tak před měsícem jsem si ještě myslel že ještě nejsem úplně v prdeli Kaoru mi popisoval jak je na tom co se týče života smyslu & tak a jak to tak říkal, myslel jsem si, že to s ním není až tak špatné & řekl mu že jsem na tom určitě ještě hůř než on protože už tehdy mi nebylo zrovna nejlíp & Ty ses na mě už ani nepodívala
• April 1, 2004 Jehličí Pustil jsem si po ránu Nirvanu aby mi Kurt tim svojim rezavým krumpáčem chvilku mlátil do té trochy mozkových buněk co pořád myslí na Tebe jo aby chvilku mlátil do toho zbytku mozku co mi ještě zbývá & konečně jsem si uvědomil co jsem to vlastně pokazil všechno na borovici už není sníh jen kapky deště pomalu stékají po jehličkách & pomalu kapají až na zem do trávy co už pomalu zelená
• April 1, 2004 Ne až tak moc Spousta lidí si myslí že píšu své nesmysly v tom jednoduchém volném verši páč je to tak jednodušší což není až tak docela pravda ale co už
• April 1, 2004 Notepad Dneska ráno jsem vstal a jel jako obvykle jako každé ráno do školy ve škole mě to relativně baví ale dneska jsi tam zase nebyla & každopádně je poznámkový blok nejlepší nástroj na psaní v počítači protože nemá žádné zbytečné rozrušující formátovací ikonky to se mi líbí & když jsem přišel ze školy tři hodiny jsem spal v poslední době nemám moc pravidelný časový režim hodiny tikají dost dýchavičně &
• April 1, 2004 Poslední | protentokrát posledních pár dní zas nacházím životní smysl nebo spíš bych upřesnil jsem blíž svému životnímu smyslu a tyhle existencialistické kecy protentokrát ukončím venku ale zase prší & do autobusů nevidím dřevorubci vyrubali skoro všechny stromy & za obzorem je bouřka dneska nenapíšu haiku & vrátím čas snad
• April 1, 2004 Uzávěrka 09. 04. 21:48 Endlife:
• April 1, 2004 Vertical limit Ptáci & město v Rusku elegantně zakončují tragikomický výstup rumunského komika a je to všechno sranda
• April 1, 2004 Šedé dlaždice Jo jsem takový ten chlápek co se dívá do země když s Tebou mluví ale teď bych Ti rád něco řekl hned jak budeš chtít abych přestal tak mi to prosím Tě řekni a nebo mi pak prosím Tě rychle řekni co si o tom myslíš protože dlouhé přemýšlení je na nic, ok? miluju tě. a víš co je na tomhle nejlegračnější - denně si tohle stokrát říkám ale nakonec
• March 1, 2004 Bez názvu - Poznámkový blok Názvy mě nebaví na stropě je špína soustředím se na nicnedělání abych na nic nemusel myslet nebo budu psát dál & rozstřískám všechny rychlíky s grafitti na plechu co mi bodají kolejema do hlavy & pražce se sypou na cestu je podstatné rozdělit nesmysly do co nejkratších celků musím vidět proporce textu tak píšu rovnou do počítače proporce bezohlednosti & ignorace bylo to krásné když jsem si myslel že můj život má smysl
• March 1, 2004 Dharma Svolám krtky v okolí & bude lopatová párty občerstvení zdarma
• March 1, 2004 Erytrocity Nevím co přesně může znamenat "erytro" erytrocyty jsou červené krvinky a měkké i píšu jenom kvůli momentálnímu nedostatku inspirace ale to je úplně jedno když jsem Tě dneska na chodbě potkal tak jsi se ani neusmála jak dřív pochopil jsem že teď už jsem na dně pocit radosti a štěstí vyvolávají vnitřní opiáty řekl učitel blikaje laserovým ukazovátkem na nezřetelné projekční plátno s opiáty už neexperimentuju ale jsou děsně návykové
• March 1, 2004 Help me, i am in hell Tohle bych si měl vyřešit sám pokud je něco obdivuhodné tak určitě ne tři stovky freecellů myslel jsem si, že Tě už neuvidím & přišlo mi to celkem líto víš, když jsme rozflákali auto o strom když jsem myslel na Tebe a čekal poslední letmé seznámení s třískama plastu jsem zahleděný sám do sebe řekl si & proto tě neviděl odcházet zalezu do popelnice & budu strašit popeláře & popelky
• March 1, 2004 Obratlovci V učebně biologie svítí mi do displeje oknem v rámci výdrže baterky jsem zeslabil světlost tak nevidím skoro nic & nevadí mi to.. Na stole hrnek od neskafe už dvě hodiny prázdný ale voní na dně zaschlé hnědé kousky [vypadají divně tekutě] a ten pátek byl opravdu poslední pěkný den.. nerad píšu když vedle mě někdo sedí & dívá se na mě tak sedím sám kaoru stejně počítá nějakou fyziku
• March 1, 2004 Utopené topinky Jedu domů & prší tak jsem se na chvilku zastavil abych napsal pár řádek pro Tebe /jak kdybych v poslední době psal i něco jiného/ kdysi jsi mi říkala že čteš moje básničky & máš je dokonce uložené v počítači to už je tak hrozně dávno tak nejmíň sto roků & víc chybí mi utopené topinky & úplňkoví upíři & pondělí nad čajem & slunečnicí & ztracené klíče & Tvůj smích & fotky kde vypadám
• March 1, 2004 We shall overcome Myslel jsem si že to myslíš vážně, tak jsem myslel, že pochopíš že nemyslím, že by bylo dobré spěchat, nemyslel jsem, že jsem až tak necitlivý, že nevím, co si myslíš, tak si teď myslím, že jsem to opravdu dost zkazil. Když už o mě kamarádi píšou povídky se špatným koncem, tak si asi půjdu lehnout pod strom s výtiskem svého největšího díla - zápisků dějepravy - dneska má být mínus dvacet & ještě tolik chuti
• March 1, 2004 When guns speak it's too late to argue Nadměrné užití kondicionálu | bych bych bych (zní mi to fakt hodně divně) ničí psychiku & soustředění venku taje sníh & uvnitř mizím miluju Tě BYCH řekl stojím sedím vím, že pro dalšího člověka jsem cizí
• February 9, 2004 Oldřich Nový prší mi v hlavě bahno stříká všude kolem lyrická báseň když už tak stojím jako sochy na ostrově velikonočním ostrově oči jim vypadly & skutálely se do moře bezčasé hřmění příboje krve v uších chtěl jsem říct teď už není podstatné co stejně jsem neřekl zase|pořád mluvím jen o sobě zavřete oči if i could be who you wanted all the time ...
• February 1, 2004 Dveře se zavírají chtěl jsem Ti říct jestli nechceš jít na Casablancu, ale než jediné slovo podívala ses na mě & já nevěděl jestli vůbec něco můžu - říct úsměv jsem rozkousal & schoval do kapsy
• February 1, 2004 Horas que caen sin verte zítra a pozítří s bolestí polykám čaj lesní směs docela hnus taky ve čtvrtek nedokončené myšlenky světlomety svítí na převrácená auta podél cesty prázdná slova rozbít rty schnou a drobí se na svetr Je mi líto, ale prohráli jste. Nemáte už žádný možný tah. tečka pomalu neskutečně pomalu nechci pochopit i wan2 brache thru barvoslepý tupě zírá na neviditelnou duhu v mlze bez deště & bez slunce určité věci vždycky dopadnou dobře chtělo by to trochu faktů nemám představivost & většina dobrých vlastností které stejně neumím najít se tak nějak časem, tak nějak ztratila vlastně vůbec nejsem ten divný chlápek s jeho divným webem ale úplně obyčejný blbec neschopný říct slovo když je to třeba a třeba když to ani třeba není třeba jen tak a bit bitter
• February 1, 2004 Redukce pocitů Když.. (vím, že není nejlepší začínat báseň slovem "když" ale je mi to teď dost dobře jedno) Když nepříliš ergonomickým způsobem tlačím své akce&reakce do malé modré krabičky posílám pryč na neslyšném vlnění éterického moře všude kolem čtu po sobě zprávy několikrát likviduju přebytečná slova&mezery jakékoli emocionální zabarvení mizí jak figurky ve vyrovnané partii dámy vymažu všechny pocity pousmání&slzy nedokončené věty bez pointy i vtipu odešluBEZmezer generace zoufalých do těchto krátkých zpráv zabalených básníků je všude kolem znovu čekám odpovědi na otázky které tam nevejdou opravdu to není ten nejlepší&nejšťastnější způsob interakce&komunikace mezi Tebou&mnou
• February 1, 2004 Stopy na cestě když prší Někdy se jen tak podívám na fotku zavřu oči schovávám chvíle za víčky dny plné uschlého listí & padající sníh s Tebou obsazená lavička na nádraží auta jezdí kolem & svítí xenonovými (Xe[Kr]:5s2 4d10 5p5) světly do lesklé cesty do mraků & do mlhy, mrholí stýská se mi
• February 1, 2004 Večery opakuju se rewind
• January 16, 2004 Čas návratu AUTOCENZURA asi jsem fakt jenom magor...
• January 1, 2004 .. a šťastný nový rok Sníh zmačkané papíry v koutě mastné fleky vítr nedokončené první řádky rozsekané myšlenky zamlžený ohňostroj zrovna začalo sněžit a boty mám plné vloček studí studí na tváři zima a třískající ohňostroj sedím v koutě & nesleduju ohromující & strhující choreografické výkony páně goTTovy v krbu dohořívají uhlíky u zdi je zima díky T.Mobile za signál jednohubky mizí dost rychle dalo by se říct, že se ani nestačily na stole ohřát
• December 6, 2003 Alergik Křižovatka uprostřed polí světla měst sem nesvítí není to podtstatné & prší mi za krk slova jsou nudné a nevzbuzují emoce bez těchto emocí zbavím se nemocí ehm, noc se svíjí pod mračny temna neurotický vtip umírajícího sýčka sviť mě, sýčku, sviť, ať neztratím nit myšlenky a emoce ztrácejí návaznost po zemi teče voda křečovitý úsměv neviditelného měsíce stojím na křižovatce, není kam jít & je tu tak zima v kaluži pod temným nebem
• November 22, 2003 Utajené vlastnosti »vždy« je opravdu dost hnusné slovo tak trochu bezvýchodné tak trochu jako blížící se světla vlaku když jste se čistě náhodou vteřinovým lepidlem (vůbec nesejde na tom, že vteřina je jednotka plošného úhlu) přilepili ke koleji (tam na konci se koleje spojují v jednu) přesto všechno (všechno je zase hnusné slovo) to zase dopadne přesně tak jak nechci minerálka se rozlila a na stole ležící mobil ztichl kolem světel lítají mouchy & hvězdy se vyčítavě dívají & říkají I HATE YOU
• November 20, 2003 Mlha pouliční lampa nesvítí - nemůžu se najít v noci je mlha a bolí mě hlava dusí mě mlha, děsí mě mlha, nevidím & nedívám se takže je prakticky úplně jedno co bych vlastně mohl vidět kdyby mlha (pomalu a tiše a úplně) odešla (nebo aspoň trochu málo) mimochodem (pokud jste zrovna začali číst): zmizela pouliční lampa a kolem je tma a mlha a strach bojím se! vykřikl a přejel autíčkem přes koleje
• November 14, 2003 Všechno Ne, nevím kam jít kompas už nefunguje přesněji řečeno prostě se rozbil jeho střelka mě s šíleným řevem řeže do kůže a dál víš, to máš jako ty chvíle kdy ležíš na posteli a hledíš do stropu a v rádiu hraje pisnička, kterou opravdu, ale fakt nenávidíš ale nemáš sílu, nemáš sílu zvednout ruku a vypnout vypnout to zatracené rádio prosím, nemluvte tak nahlas prosím, nekřičte prosím, nekřičte prosím, ne-
• November 12, 2003 Bílá Sny s obvázaným okem (bolí) pohybem pomalým třesou se | necítím zimu až moc v samotě díry ve střeše protékají slzy slzy slzy (slzy) cesta zpět je dávno zavřená & nechci otvírat další dveře no a pak jsem tam přidal tohle a zapomněl jsem na tohle tamtohle je o ničem a tendlecten (prázdnota sloff & bezvýrazná bezmoc neschopnosti ... ... (chci říct aspoň něco abych měl důvod tady stát) a a a nakonec nepřijde kouzelník)
• November 11, 2003 der Regen Před dveřma čekal ne, vůbec neklepal jen tak čekal hvězdy párkrát zablikaly a odnesla je voda velice pomalu v noci voda nespěchá V noci nespím prakticky ověřuju přítomnost deště i když vlastně neprší (?) všechno je černé - poruchy citů haben sie Herzschmerzen? ne, opravdu nevím co říct ale děsně mě těší že tady můžu kašlat na správnou interpunkci pf & wish you were here ikdyž vlastně ne jsem sobecký magor
• October 20, 2003 Květiny Ráno když je jinovatka a vzduch ještě nesmrdí nebo taky radši nic. Umím jenom blbě kecat tak to dělám. Posbíral ptáky z oblohy se škodolibým úsměvem odešel zapálil si vonnou tyčinku a a a hleděl do monitoru - A zas píšu nesmysly ptám sem "a co jinak?" tak různě nebo taky bloudím beze slov přicházím & odcházím (dost pomalu) zářivky blikají - Off-topic: Psal nesmyslné morbidnosti nachladil se při požáru
• September 22, 2003 Malý princ "Začínám chápat," řekl malý princ. "Znám jednu květinu..." nevyřčená slova růže pod poklopem venku zas prší vzpomínám na barvu obilí oázy v poušti smutně se skrývají bez beránka a tygra nepočítám hvězdy ... A nakonec to stejně nikdo nepochopí
• September 19, 2003 Oči Mrazení ve šťopkách očí podivné řeky netečou do kopce nesmysly napsané na zdi na zdi na zdi zabije čas bez rukou slzy cinkají o stůl pořádám si svůj vlastní malý koncert paranoia & všechno na kopci nad stromy smazaný vymazaný rozmazaný na zdi : : oči jen oči ne nikdy
• September 19, 2003 Podzim Fialové listí na uklouzaném asfaltu po smutných rozšlapaných zablácených listech červené padají ze stromů padají - padají ||inside of me|| rozdupané na fialovou břečku, které si nikdo nevšímá (neříkejte, že jste si někdy všimli těch fialových listů) hluboko v noci neslyší
• August 25, 2003 Slimáci Slunce pomalu zapadalo za špinavý obzor nicméně byla pořád zima přetékal štěstím výtékalo to z něj očima i nosem a jinde ale o tom se nemluví byl šťastný viděl oblohu necítil přítomnost nikoho dalšího kdo by mu eventuelně mohl znepříjemnit tento nadpozemsky příjemný zážitek jen tak sledoval oblohu, slunce střídalo hvězdy stromy se tyčily do výšky vychutnával pohodlnou samotu plesnivěl tam pomalu ale jistě byl tuhý jak pařez
• August 20, 2003 Země Kapají kapky na dně se rozbíjejí na tisíce kousků sledoval Zemi z vesmíru nesmírně smutnou modrou planetu (=> feelin blue) neslyšel pro své slzy vlastního slova - bylo tam totiž vzduchoprázdno jen tak potichu pleskají kapky rosí studenou zem netušil proč vlastně žije jen tak lítal a kolem byla tma nelidským řevem zbitých zvířat vyděsil stáda koní na Měsíci z okýnek které poskakují v rytmu kolejí také by se dalo říct z vlakových okýnek
• August 7, 2003 Mouchy Mouchy se slétly a hodovaly vysávaly krev, kousaly do masa a pokukovaly po sobě pokorně je sledoval a taky před nimi vyslovil svůj názor na tohle všechno na tohle co viděl co neviděl      a vlastně taky na to co nechápal mouchy teda raděj odletěly pitomý magor
• August 7, 2003 Vláček Slunce se zase pomalu plouží po obloze plné špinavých mraků vysoký barák stojí vedle mně na klice od dveří zasychá krev v odporném horku ležím před dveřma na klice od dveří zasychá má kref opravdu nechápu, proč si všichni myslíte zrovna tohle křičel a opravdu nic nechápal ničeho si nevšímal ani toho pomalého malého vlaku co pomalu rozjížděl všecky lidi      v jeho hlavě ve sklenici už bylo fakt dost málo vody
• July 15, 2003 Citlivý postřeh Tisíckrát umírám v samotě a tmě v poslední noci šedého světa tisíckrát vzpomínám třesu se strachem úzkostí chladem pomalu mlčím neměním názvy co už jsem jednou napsal, proto možná vypadám jako docela smutný magor... Ale jen tak vypadám až moc často...
• July 15, 2003 Pro Tebe Chtěl bych všechna krásná slova a ještě víc Tobě říct Asi něco dělám špatně jsem tak trochu neschopný ale chtěl bych říct všechno co mi leží v hlavě Stýská se mi...
• July 15, 2003 Zavřený Zavřený za pocity jiných lidí individuální nálada zakázána pokouším se nezapadnout vždyť obsah není důležitý Jen pocit...
• July 15, 2003 Zeď Těch pár písmenek, černobílá slova, bez nejmenšího zvuku, úsměvu na tváři... Obsah zbavený formy v křeči umírající smajlík prostě bych Tě jen rád viděl...
• June 25, 2003 Spánek Mrtví ptáci spí na studené zemi z očí jim tečou slzy už nezpívají už nelétají jen tak tiše moc tiše spí
• June 21, 2003 Léto Vítr voní stromy slunce svítí do noci motýli hledají svou květinu je 1. letní den!
• June 16, 2003 Hlava Prší na písek kapky padají na igelit igelitová taška pohozená na písku bolí mě hlava zabalená v igelitu pohozená na písku jen tak pohozená
• June 15, 2003 Ticho Slunce stojí na obloze ptáci mlčí na větvích kroky všech už ztichly krev stéká po stěně v Tibetu padají květy ze stromů když jsi tak daleko
• June 12, 2003 Ke slunci barevné deštníky točí se v šedi slzy stékají po okně temné mraky přicházejí radost kterou asi stejně nemám bere nohy na ramena s sebou ke slunci si ji nevezmu nejistý přešlapuji neschopný slova svět se rozmazal cítím jen Tebe ale nedokážu se chytit prostě nedokážu
• June 12, 2003 Poušť Jediná má hvězda vychází naposledy umírám na poušti bez vody a zraku beznadějně odcházím pryč ztracený sám v sobě umírám na poušti beze slov a hlasu
• May 22, 2003 Někdy dlouhý pohled do dálky zas ty oči telefon nezvoní v kanálu šplouchá voda čeho teda nejvíc lituji špinavé hvězdy mé jizvy rudé nepřítomné oči neřeknou slovo už i tyhle podělaný řádky mě serou nedává to smysl
• May 19, 2003 Hehe, he, muhehe... Pomalu chcípám naštěstí nevidím vůbec nic ani žádnou naději...
• May 19, 2003 Pryč Poslouchat ty auta venku na cestě pořád někam jedou jen tak ležet doma čumět do stropu poslouchat ty auta získávat pomalu přesvědčení že vlastně radši tady nechci být vůbec sem nepatřím mám strach jsem opravdu tupý necítím vítr ve vlasech snad bude nejlepší chcípnout někde v kanále hehe...
• May 19, 2003 Tak strašně rád Pomalu ztrácím své cíle jsem tak strašně rád můžu sám poslouchat déšť na střeše fakt to úplně žeru tyhlety seriály v televizi všechno mám tak rád, hehe zbývá mi ještě něco v mým srdci (?) jak já jsem šťastný sleduju zajetá zvířata na cestě úplně dokonalé lidské dílo, prostě dokonalé asi si nechám uřezat ruku budu úplně maximálně šťastný .možná začínám být trochu agresivní, hehe...
• May 19, 2003 Xakru Asi jsem ztratil ten pohled asi ztratil jsem ta slova nikdy jsem je neměl stejně jsem je asi ztratil ztratil jsem to asi všechno zasraný odpoledne sem si vůbec nechtěl uvědomit, xakru proč mám tolik prázdného času?
• May 18, 2003 Slova vytržená z kontextu Nechci vůbec být takový jaký vlastně jsem nechci být sám sebou pokrčený motýl sleduje ve vodě odraz své hvězdy odraz svého konce nemuset na nic myslet za klávesnicí slzy snad to pak přestane bolet nesnáším sám sebe to čím se snažím být nezbývá už moc času ve tmě na zahradě čekat na měsíc umírat pod stromy asi vůbec nejsem to, co si myslím, že jsem....
• May 9, 2003 Oitrueroiu tgerigu er nerozumím sám sobě ztracený ze snu volám vzpomínky se vracejí a nevím jestli jsou to vlastně vzpomínky nebo jen sny...
• May 6, 2003 Podchod Čekám v podchodu venku prší pod nohama teče mi bláto čekám v podchodu venku bouřka hromové rány duši mi řežou čekám v podchodu květiny nekvetou listy v dešti šedé odtékají s vodou čekám v podchodu šero je tady necítím teplo ve stěnách čekám v podchodu čekám na Tebe slunce nepřichází zkrývá se za mraky
• May 4, 2003 Stín Utíká podél řeky říká si ne pořád cítí šílenství bublající v jeho hlavě klopýtá na kamenech rozbitá kolena červenou záři nad obzorem nevnímá vaří a netuší kam ho strach dožene vesmír se rozplyne na dlouhé čáry světel bez konce a přístavu šedý stín na moři pod měsícem
• May 1, 2003 Němý Nedovedu Ti říct jak nebe je modré nedovedu Ti říct jak voní lesy nedovedu Ti říct jak zpívají ptáci nedovedu Ti říct jak stromy šumí nedovedu Ti říct jak slunce svítí nedovedu Ti říct jak květiny kvetou nedovedu Ti říct jak motýli šeptají nedovedu Ti říct jak měsíc krajinu hladí nedovedu Ti říct jak vítr hladinu čeří nedovedu Ti říct ... nedovedu a třeba už nikdy nebude příležitost...
• May 1, 2003 Slyšet Když vychází slunce do náruče mraků po řece odplouvá do dlouhého světa na nejvyšší hoře lehounký vzduch zavolal bych Ti jen abych slyšel Tvůj hlas
• April 30, 2003 Motýl Rozbitý motýl na moři rosy květinu sleduje chvěje se ve větru křídla už nešumí na nebi mraky poslouchá vítr poslední hvězdy někdy se podaří dnes ale zhasnul
• April 27, 2003 Just your smile Ten krásný den; díky, chtěl jsem jen vidět Tvůj úsměv.
• April 23, 2003 Sluníčko Keramické sluníčko s nápisem usměj se usmívá se na mě pod blikajícím monitorem Usměvavé sluníčko rozdrtil jsem v pěsti asi už tady není místo pro paprsky světla.
• April 14, 2003 Smutná Orosené oči pohled do dálky padající listí v šedém větru. Vlny jezera tříští se o břeh slunce se odráží v pomalých záblescích Stromy se zelenají vzduch voní květy tak prosím nebuď smutná...
• April 11, 2003 Potápěč Opilý rozseklý leknín potápí se pomalu ke dnu bílá sova plaší světlo nedostupné mým očím přichází tvrdá noc beznadějně sněží smutné černé vločky odchází do tmy už mě nechceš vidět Opilý rozseklý potápím se pomalu ke dnu
• April 11, 2003 Výdobytek moderní doby Mobilní telefon svým broušeným ostřím rozseká mi život na spoustu malých modrých kousků...
• March 27, 2003 Hvězdy Odjel bych ještě dnes někam daleko ke hvězdám od padajících listů sněhové vánice ostrých černých linií světa možná odjel bych ještě dál do černého světa beznadějné temnoty beznadějné samoty v téhle tmě bez konce, ale nemohl bych zůstat bez Tvých očí...
• March 22, 2003 Letadlo Právě jsem vymazal několik řádků rozhlížím se v temnotě rozdělený nemůžu se podívat na západ slunce slunce zapadá nad štíhlým útesem ležím na kamenech roztříštěný nemůžu se Ti podívat do očí ...
• March 22, 2003 Pomalu Mlha nad mým domem vlní se pomalu odnáším západ slunce do odpadkvého koše světlo umírá samo na obloze
• March 12, 2003 Psát zprávy Příliš krátký utopím se ve sněhu kde nejsem už mě nebaví zas někde jinde není tak špatný tak divný tak hloupý tak jinde nevidím
• March 4, 2003 Digitál Stojím a dívám se do země jarní listy padají k podlaze kachlíky zírají na mě vypadaj tuze uboze sedím na vysokém stromě pozoruju telefonní kabely zakopané metr pod zemí a tak němé... Mraky zastínily slunce týden padám ze stromu dopadnu zaražen na metr do hlíny a pozoruju telefonní kabely...
• March 4, 2003 Intermission Nemám křídla proto nevidím ale létám vítr mi hučí v uších před očima mám chuť stromů ...pak to někdo vypnul...
• February 26, 2003 Maják Asi chcípnu sám v záplavě vlastních slov bezmocné je flákám na papír nemám co říct nemám co sdělit nemám komu nemám proč protože "...but you really like being alone... Hmmm?"
• February 20, 2003 Já Když díváš se mi do očí vůbec nevím co bych řekl večer potom přemýšlím co řekl bych, kdybych uměl mluvit vše mizí z dohledu rozpouští se v hluku tekoucí řeky v dešti který padá okolo svá slova neslyším, pak říkám nesmysly
• February 20, 2003 Kouř Kouř se vznáší nad komínem hraju si doma s nožem co chci najít? uhlíky blikají syčícím světlem černý popel létá po obloze ztrácím naději cizince procházím zašedlou chodbou světýlka pomalu zhasínaj slunce tu dávno už nesvítí řežu si monogram do zápěstí pomalu sladce usínám nevím kam odcházím kouř rozlétá se po bělostné obloze ztrácí se pomalu v mracích a já s ním...
• February 18, 2003 Hm... Čas běží nesnesitelně pomalu rozmazaně vidím neposlouchám okolí sedím zplihle jako motýl po dešti mrtvý přemýšlím proč vlastně nějak ani nevím proč...
• February 16, 2003 Mnohokrát Tisíckrát píšu Tvé jméno přesto ho nedokážu vyslovit tisíckrát procházím temnou ulicí rozpuštěnou v měsíčním světle po široké cestě, rozpáleném asfaltu tisíckrát volám sám sebe neslyším roztřeseně stojím na křižovatce ze které vede jen jedna cesta a sleduju blikající hvězdy stokrát padá rosa stokrát vychází slunce zase zapadá zase jdu sám hlučnou ulicí němého nikdo si nevšimne Tisíckrát píšu Tvé jméno přesto ho nedokážu vyslovit...
• February 13, 2003 Voda Po stovkách proher stále zalévám černou umělohmotnou zvadlou kytku stojí na okně smutně nehybným pohledem těkavým rozhlíží se po místnosti kolikrát jsem mluvil nešlyšet mě třeba v hučení vloček padání odcházím zpět
• February 8, 2003 Řádek psát bez čárek a teček pořád jen dopředu možná to je ta cesta když chci hodně věcí nevím kterou dřív taky hodně citů pořád dopředu rozpitou mlhou prázdnin když nemůžu fakt nemůžu myslet melancholické nesmysly nezbývá než psát pořád dál pořád jen dál slunce pomalu mizí za mraky linky večerních mraků ztrácejí se v mých očích pomalu zanikají ztrácí se v barvě pak třeba skončím psát bez vykřičníků kdy mě bolí hlava nemůžu si vzpomenout proč vlastně nechci myslet rychle to skončit vysílač telefonní nikoho mi nepřinese stojí tam na kopci temný proti měsíci jen tam stojí spousta slov nevím co říct dřív nevím co říct pak nevím jak to číst jak bude zítra ptám se na budoucnost lepší se neptat ještě pár dní psát bez otazníků
• February 5, 2003 neRychlá vítr zametá sněhovými vločkami parapet okna pomalu nevidím obrysy čas běží příliš rychle už ho asi nedoženu optimismus se rozpouští v bělostné tmě nic není vidět možná tam venku nic není necítím přítomnost ledově studený příkrov chce mě skrýt odtrhnout od všeho co všeho co všeho co...
• February 4, 2003 Padám Z oblohy padá měsíční světlo přes pomalu valící se masy černých mraků procházím pomalým údolím času lekníny kvetou na stromech jejich květy se snáší uschlé k zemi stíny vysokých stěn vznáší se nad ostnatými dráty nikdo mě nevidí sedím na křesle ujíždím pod bezhvězdnou oblohou tma porchází kolem pláču a rozpíjím se do tmy musím jít pryč...
• February 3, 2003 Umím Usychající fialka na okenním parapetu pozadí bílého nebe kde nekonečně sněží psát slova na papír někdo si je přečte umí má slova mluvit? krvavé skvrny proskakující přes obvaz stažená rána pálí buňky se vrtí a odumírají má slova rozbíjejí můj svět můj? ostré úlomky mě řežou do obličeje ostré úlomky mé (?) vlastní (?) reality (?) slova rozbíjejí tisíce světů přestože neznamenají nic nic... nic...
• February 1, 2003 Chtěl jsem Chtěl jsem ti něco říct možná bych neměl ale stejně jsem to nestih ale stejně bych to nezvlád
• January 25, 2003 bez Tebe Jako píseň plná bledého ticha rozmazaný svět studených barev mých očí jako květina bez květů s listy šedými, špinavý sníh v mém pokoji mezi čtyřmi bílými stěnami cítím v mých plicích prázdno mé oči hledají opuštěný kout v padajícím mrznoucím dešti plní kaluže ledové vody bijící pomalu a tvrdě v mém srdci jako strom na poušti pomalu přejíždějící pohledem po dunách povídá si s větrem sleduje moře proplouvat jako loď na moři v bezvětří
• January 18, 2003 Maková Nadšeně neschopný nevím co napsat a TO je TO možná TO největší štěstí jak ten měsíc ukrytý pod mrakem mé nálady dobré jako indický čaj svou temnotou podobný obloze na které hvězdy si blikají poletujíc radostně na tenhle svět zlatavě křupavé radosti
• January 14, 2003 Ovesné vločky ovesné vločky na modrém dvoře padají velice trhaně přesto tak rychle nestíhám sledovat jejich úsměvy malé závěje úsměvů jablka papír bez potisku propadám se mlhou opravdu hustou nekonečně pomalou nestíhám však sledovat jejich úsměvy opravdu zoufalé najít svůj smysl v tomhle složitým světě tak proč hledat vždyť můžu sledovat ty jejich úsměvy ty jejich úsměvy šíleně rychlý přesto na jednom místě nehledat svůj smysl najít si přátele ale opravdu složité
• January 13, 2003 He! Tak nadšen svým vlastním úžasem tak zděšen touto mou bezradností málem ani nevím že jsem že jsem tady abolutně necítím jak je to možné cítím jen bušení v mých uších mé oči zpomalují nemohou pochopit proč jsem tak nemožný když tady nejsem sám...
• January 13, 2003 Moře Na své lodi která se moc nehoupá na věčném pohybu nedívám se přes palubu pod bílým měsícem kde se odráží sluneční paprsky na hřebenech vln slaném moři mých vlastních slz které smývají mé vzpomínky můžu jen sledovat jen pomalu se houpe ve věčném pohybu času nedívám se přes palubu tak pomalu se houpe nepřehlížím něco?
• January 13, 2003 Zábradlí V temnotě svítí jen pouliční světla vysoká příliš ve sněhu roztopená večer jen procházím zpustlou ulicí stovky lidí prochází okolo mě zábradlí nekonečné ledově studené na hvězdy nevidím
• January 12, 2003 Jen muška zlatá Nespoutaný živel pobíhá mi po střeše mého života ze zelených došek rozzuřený lev řve v mé aréně posypané tmavomodrými květy přes temný neprůhledný dým nevidím před sebe na svou budoucnost a já proto že Tě mohu vidět že Tě mohu slyšet jsem šťastný
• January 11, 2003 Strach počkej ticho možná tma pohyb tma v koutě možná kužel světla záblesk tma ticho šepot nebo? tma Máš strach?
• January 11, 2003 Zlomený zlomený jako strom uprostřed temného lesa jako vazba opravdu tenké knížky jako hrací karta s jizvou na tváři jako cédéčko žídlí přejeté zbytečný jako mravenec jediný v mraveništi jako kapka vody v moři jako jediný malý atom v ohni jako blázen v ústavu smutném možná něco můžu říct ale má slova nic neznamenají slova nic neznamenají tak proč něco říkat? sakra, proč?
• January 8, 2003 Letí     Letí zasněženou pouští     a letí nekonečným pralesem velikých červených smrků     a letí citrónovou polevou na chladném vrcholu světa     a letí modrými kapkami rosy na slunečnicích     a letí přes čokoládově světlé pláně     a letí a rostliny rostou     a letí zeleným údolím krásného osudu     a letí blikajícím západem sladkého slunce     a letí a zvířata zvěří     a letí odleskem lesů na zrcadlové hladině
• January 8, 2003 Úsměv Ten můj paprsek ze slunce letí velice rychle pryč a dál dopadne až na tuhle modrou Zem odráží se od toho úžasně stříbrného měsíce nádherně modrého nebe mraků neskutečně bílých zářivého sněhu abych viděl Tvůj úsměv Dík.
• January 6, 2003 Sníh nepadá mi na hlavu ale ocelové hroty kruté reality odloučení mě drtí v mikrovlnné troubě a smaží mi mou duši až na prach přes tlusté neprůhledné sklo sleduju okolní svět a přitom vidím jen sebe v asfaltově černém odrazu sám se sebou nemůžu to vydržet venku padá černý sníh a kvetou červené pomněnky (a já se koupu v sobě)
• January 5, 2003 Ha? zelené kopce nepříliš vysoko se tyčící všude kolem mě a nádherný zlatý západ slunce s roztroušenými obláčky a do dálky se táhnoucí zelený lán vlnící se ve větru a chladný vítr pomalu se plavící přes široké údolí a malé vlaštovky pomalu kroužící vzduchem a volnost pohybu v obrovském světě plném možností a ? a nic promiňte je zima. prší. pořád. slunce nezasvítí. je hnusně. černé mraky. ... cesta je kluzká...
• January 4, 2003 Dnes posledních několik dní dup zaráží mě do země možná už dnes uvidím světlo možná už dnes uvidím barvy v tomhle světě šedi
• January 4, 2003 Prší smutně klepe mi na okno černé kapky stékají dolů v mém pokoji sedím a dívám se z okna
• December 22, 2002 Holiday's eve rychle projíždím kolem blikajících panelů temně zelené nebe chutná po mandlích v tomhle podivném autobusu sleduju svůj obličej v zamaštěném okně blikající hvězdy nesnaží se spadnout splnit mi přání pouliční lampy svítí mi do očí jejich žlutou chuť nechci znát zítřek protože asi zešílím sám
• December 21, 2002 <beze jména> tenhle odstavec podivný chropot bolí mě hlava ne nemůžu svítící lampa smutný šepot nemůžu opravdu jsem smutný (že jsem smutný) skoro zoufalý a nemůžu nemůžu to sem napsat vypsat a na všechno se ...
• December 20, 2002 nic zoufale hledím do temnoty noci a lampa si svítí do mlhy jemné paprsky zářící na černou zemi v bělostné mlze bezmocně klepu do bílé klávesnice šílenstvím směju se bliknuvšímu pípnutí zoufale poslouchám zuřivou melodii života, pořád stejnou kovové klepání, surové tikání pomalu odtékající, pořád jinou hladově natahuju své ruce po myšlence (...) ...
• December 19, 2002 Listy Listy pomalu padají na ledovou promrzlou zem sténají a pomalu se snáší k zemi šum listů větrem posouvaných k cíli ke smrti k zimě ke sněhu šepot sněhu na okně proč ne já (?)
• December 19, 2002 Podivný obličej podivný obličej se na mě dívá zelené vločky padají z nebe svědomí bolí není to pravda pravda bolí proto raděj ne a nakonec už budeme jenom kreslit zfetované nosorožce BTW: Vidíš, že jsem to použil ^_^
• December 18, 2002 Básnička napsal jsem něco a chtěl jsem zvýraznit nadpis ale ono to tak nějak zmizelo no proč karma tak je tu tohle nic o ničem pro nic možná pro něco nechci mít výrazný nadpis
• December 17, 2002 05:50 bliká veselý agresivní časově fundamentalistický budík a křičí své radikální názory na úplně celý můj modro černý optimistický svět symetrické číslo hučí (nízko-frekvenční mechanické vlnění) v mé zmatené mysli a já asi budu muset vstanout další den ne další krásný den řekněme pěkný určitě 05:50
• December 17, 2002 Světlo v pokoji svítí světlo a jeho záře mi svítí na čtení možná je světlo někde jinde kde svítí někomu na psaní možná už budu spát raději
• December 16, 2002 Chvíle Jen ke klávesnici zasednu pár slov zapíšu která někdo přečte (?) možná někomu je veselo a někomu zas ne proč venku potichu     sněží? v klepotu šumivých kláves nalézám veselé tóny smutných dnů -bohužel- Veselo je mi teď (?) a večer zase usnu
• December 16, 2002 Usměj se Usměj se nápis na stěně zčernalý pokoj času možná už neplatí normální svět...
• January 1, 0001 Podvědomí