Jan Martinek

Cesta

potěšíš se vlastní správností
tvá empatie, tvé porozumění, tvá sounáležitost
tvé chápání souvislostí a téhle komplexity
sám říkáš: nemedailové disciplíny

navíc vidíš i ty svoje mezery
a omezenost a prostor pro zlepšení
a dáváš prostor k diskusi
retweetneš text názorového odpůrce
on ví, že nelže
a ty to víš taky

nejde o pravdu
jde o něco hlubšího

skutečnost není jednoduchá
nemá protínající se osy a nemá konce
ani na jednom konci

ty víš a ty to říkáš a opakuješ a věříš
zprávy světové banky střídají fotky spadaného listí
zastavit se a stát
rozhlédnout se kolem
není to lehké, ale snad časem
to i tě poznají
to i tě pochopí
to i tě prohlédnou

ne všichni, to nikdy
ale musíš se moc snažit
jde o hodně
tak určitě

nechceš dokázat omyl, ale jeho příčinu
připadáš si srozumitelný a formálně střídmý
přitom máš abstrakci vzpříčenou v krku

zkontroluješ lajky a k bradě přitáhneš bundu
ve vlaku je zima
cesta je ještě dlouhá
vlastně je to ten cíl
vlastně cesta může být i hodnota
říkáš si, zasměješ se — sám pro sebe

nasdílíš další článek
s pečlivě napjatým popiskem
cesta může být hodnota