Rozhodnutí

Nesnesu, když mi ruce smrdí sladkým mýdlem
nosím kýble vřelého rybízového sirupu na balkon
a s kosy a vrabčáky je pak lejem na kolemjdoucí
já to nevymyslel
to oni

občas fakt nevim!

slunce zapadá a další den
přijíždí výtah plný impulsivních rozhodnutí
prodávám vstupenky na poslední tři schody eskalátoru
hodně lidí trochu překvapeně běží aspoň chvíli proti směru
připínám jim kancelářské sponky do uší
opodál mi stromy pořád rostou
     denně je stříhají
rostou mi taky nehty

rostou mi cesty před očima
rostou mi křižovatky
rostou mi oči, vchází jimi vrhači stínů, pořád víc
brzy mě ty oči potáhnou jen na dlouhém axonu nervu opticu
budou obrovské jako kola traktoru obalená bahnem
nebudu impulsivní

mé oči
vy, mé oči
já a vy, mé oči
rozhodneme se pomocí stopadesátitunového vlaku
možná že právě to je ta Metoda