Jan Martinek

Zlomený

zlomený
jako strom uprostřed temného lesa
jako vazba opravdu tenké knížky
jako hrací karta s jizvou na tváři
jako cédéčko žídlí přejeté

zbytečný
jako mravenec jediný v mraveništi
jako kapka vody v moři
jako jediný malý atom v ohni
jako blázen v ústavu smutném

možná něco můžu říct
ale má slova nic neznamenají
slova nic neznamenají
tak proč něco říkat?
sakra, proč?