m2

Tolik cukru a už jen čtyři zastávky
nepadne mi košile, ale aspoň neprší
a na každý zastávce jsou odpadkové koše
a konverzace stojí (kdo ví za kolik — v aukci jsem neuspěl)
pod zemí už nejsi slyšet
musíme pustit lidi, ale občas je to těžký
musíme se pustit, ale občas je to těžký
opustit a nechat být

Chodíš za mnou i po zemi
a novináři bez sebevědomí
už neví co by (konečně zase dobrý pocit)

„Nalej mi ještě jeden Kondicionál.“