Utopené topinky

Jedu domů & prší
tak jsem se na chvilku
zastavil
abych napsal pár
řádek
pro Tebe
/jak kdybych v poslední
době psal i něco jiného/
kdysi jsi mi říkala že
čteš moje básničky & máš je
dokonce uložené v počítači
to už je tak hrozně dávno
tak nejmíň sto roků & víc

chybí mi utopené topinky & úplňkoví upíři
& pondělí nad čajem & slunečnicí & ztracené
klíče & Tvůj smích & fotky kde vypadám
tak strašně & čekání na nádraží
večer & nadávající řidič, co na mé
zastávce nestojí & Tvůj hlas &
smsky ve tři ráno & koulování se
prvním sněhem ze spoileru favoritu
na parkovišti & pozdní příchody do
filmáku & Tvůj pohled & bouřky nad
přehradou & samolepky co nelepí & nejlepší
je nalepit je někomu za krk & gyros
& agent Cooper & co je vlastně ráno?

chybíš mi

postavil bych ti klidně 454 vzdušných zámků
jenom nedokážu říct pár slov
zoufalý básník bez pusy & očí
odhozený v koši na špinavé prádlo

//už nebývám vytlemený jak prase