Jan Martinek

Zápisek ze dne 25. prosince 2003

Dlouho jsem přemýšlel, jestli dneska udělám aktualizaci, ale nakonec, když už nezbývá moc času, než budu odvlečen na chatu k pokojnmu odpočinku, a zmizím ze světa internetového a téměř i reálného (díky T-Mobile za signál, je to stále jediný operátor, který má v našich hlubokých údolích signál a tak se ho stále držím), tak píšu. Ono psát na Štědrý den aktualizaci není žádná sranda (spíše je to tochu prásklé), obzvlášť dvě minuty před večeří a když se ještě připodělá grafický program... Proto omluvte mizernou kvalitu fotky Ježíška, který je ještě neznatelnější, než měl být (ale co už ;))...

No, abych nějak začal - Ježíšek nakonec přišel a dárčeky doniesol, ehm, zase chatuju, dárky donesl. Sváteční večeře byla velice dobrá, jakási ščika s bramborovým salátem (nejlepším jaký kdy kde existoval :)) při první hvězdičce, krása :) (no, bylo to chvilku po první hvězdičce - musel jsem si totiž na poslední chvíli - ne, odskočit ne - blognout). A poté už Vánoce v plném proudu. Není žádný med shánět dárky deseti lidem, ale když už všichni dávají dárky vám, je to o něco lepší :). Tudíž je u nás každý rok dárků spousta.

Tak se raduju z nového MP3 CD přehrávače Firstline (Soci, ono to skutečně existuje a je to SUPER :-)), předplatného Ultram:xu (skvěle se doplňující dárky :)), úžasné knížky o městech s krásnýma fotkama, Kenvelo kalhot, parádní košile a trička, knížky o kryptografii (oblast, kterou jsem zatím skoro nepochopil, super :)), čaje, Gilette Mach 3 (dokonce s Turbem) a dalších :).

Takže dneska jsem jen tak seděl, na uších sluchátka a v nich střídavě Louise Armstroga a novou Mňágu (Áj láv jú, láv mí tů :)), popíjel čaj, pojídal japonskou směs (a to jsem byl přecpaný z babiččiného oběda až hrůza :)) a četl U:mix...

Večer, než se úplně setmělo se rodiče rozhodli vytáhnout na procházku, tak, když už jsem byl venku, vylezl jsem na kopec, odkud je vidět široko daleko a bylo krásně, úský srpek měsíce svítil za mrakem, prostě nádherné, viděl jsem až do Halenkova a lampy na ulicích se doplňovaly s pestrobarevnými stromečky a benzinkou v Huslenkách, nebylo slyšet nic, jen náš pes Žolik, dřepěl jsem nahoře, hladil vrnícího Žolika a rozhlížel se a někdo začal dole pouštět ohňostroj... Krásné... skoro dokonalé...

Pro dnešek končím, mějte se krásně... hezký zbytek svátků... ještě se objevím... snad... pozítří jedem na chatu...