Jan Martinek

Zápisek ze dne 19. prosince 2003

zima veselé Vánoce :-) letargie :-) park kostel Blanka & Martin :-) šohaji Socák :-)

Jako první, co udělám v dnešní aktualizaci se musím omluviti našemu milému panu prof. Metelkovi za slovo alespoň. Já to tak nemyslel, vůbec mi to v tu chvíli nedocvaklo. Děkujeme :-). Každopádně jsem rád, že mám věrné čtenáře :-).

Ve čtvrtek se mi podařilo mimojiné jako první odevzdat šílenou písemku z němčiny, což doufám nepřinese děsuplné následky - ale stejně by to už lepší nebylo (nemám rád slovo langsam). Veselejší než písemka v němčině byla hodina angličtiny, kdy skoro celou dobu mohl být puštěný John Lennon (a Saša/Zutt se celou dobu usmíval, i přestože Lennona nesnáší, potěšil mně :-)), smažila se vonná tyčinka, což v učebně vonělo moc pěkně (thx Pavlovi) a taky jsem pálil kahánek, prostě Vánoce :-). A slohovka na téma A strange experience I had, kde jsem psal o podivném setkání s opilcem, vynesla jedničku. Překvápko :-).

Abych nemluvil pouze o hodinách jazyků, tak se musím zmínit také o dějepise, kde jsme milé paní profesorce trochu zatopili. Nebo teda spíš nezatopili :-). Příchod do třídy, kde byli všichni v bundách a byla tam děsná kosa ji trochu vyděsil. Nechali jsme se vyfotit, což se na třetí pokus povedlo (ale vyděsili jsme paní profesorku natolik, že je fotka rozmazaná ;)). V hodině pak zavládla letargie, což je vidět na jedné z dnešních fotek… V matematice byla pohoda a klid (jako skoro vždy) a pan profesor nemohl uvěřit, že ten soudek piva stojící na katedře je opravdu pro něj. Ale nakonec jsme ho přesvědčili :-).

Po škole jsem se jako většinu čtvrtků vydal na bazén a tentokrát tam byla úplná spousta lidí :-). Úplně moc. Celkově super a nakonec mě donutili k, po hodně letech prvnímu, sjezdu tobogánu (nakonec jsem se dostal skrz :-)). Dík.

Nicméně tento týden se objevila docela nezvyklá díra v programu - taneční zmizely. Tak jsme zašli na pizzu a až na některé IQho narážky (muhehehe, závidí) byla příjemná atmosféra. Pizza byla moc dobrá a dokonce mi chutnaly i olivy :-). I zaměstnanci pizzerie museli mít radost z dvanácti přichodivších (? češtináře!) pizzožroutů :-).

Po pizze jsem byl ještě na koncertě ZUŠky s Petrou, kde byly dvě skvělé věci - fantasticky rušící blikající stromeček (asi tak jednou za půl minuty se rozsvítil a zhasl, prostě psycho (a blikání vždycky vyšlo tak pěkně :-)(že by někdo stál u pojistek a cvakal? :-)))) a skvělé úpravy vánočních koled, které málem smetly babičkám paruky z hlav :-)).

Většinou, když si dělám poznámky, abych na něco nezapomněl, co chci napsat na podnebí, tak vyrobím tak jeden řádek písmenek (v Notepadu) a dneska mám řádků sedm, tak se omlouvám za stručnou formu a holé věty, kterými plním dnešní blognutí :-). Pokud toužíte po silnějším písmenkovém zážitku, tak brzy nahodím Vánoční minihru "Karel, aneb veselé Vánoce", doufám, že se mi to podaří ještě dopsat :-). Možná už zítra! (takhle se nahání grafy návštěvnosti! :-))

Konečně se dostávám k dnešku - ráno po stresujícím odjezdu do školy (trochu jsem se opozdil (u sestry je to už zvyk, ale já to schytal drsně)) jsme v první hodině dělali psychotest na určení temperamentového typu - takže jsem silně labilní extrovert = cholerik :-). Aspoň už to není melancholik ;). Při druhé činnosti v pořadí první hodiny - psychické relaxaci - se stala bezva příhoda :-). Všichni jsme si pohodlně sedli kam jsme chtěli, zavřeli oči a představovali si jak jdeme s nejlepším přítelem krajinou, je příjemný den, pohoda párečky a svěřujeme se s problémem a pořád hluboké soustředění v hlavách a ticho a teď zničehonic zvuk otvíraných dveří, chvilka ticha a hlas našeho třídního: "Vy tu všichni spíte, ale možná bychom mohli pomalu jít na ten koncert" vyvolal záchvaty smíchu :-). Koncert byl pěkný, nějaké ty fotky jsou o kousek výš. Poprvé jsem se pořádně oblekl, v kostele byla vždycky úděsná kosa. A dneska poprvé nebyla :-)… Čaj byl taky dobrý :-).

V dějepise jsme se po půlhodině trvalého cvakání s místním videem (tímto zdravím svou sestřenici :-)) a soustředěného sledování střídavě modrého a černého plátna úspěšně podívali na konec jakéhosi horroru, nejspíš hodně starého, protože vraždy byly přímo vesele působící :-) (a hudební doprovod stál taky za to (ve stylu mravenci se přimnožili v piánu)).

V poslední letošní hodině jsme dostali lízátka (se žvýkačkou - to už jsem tak dlouho neměl, chuť Vánoc :-)), a hráli městečko Palermo (nakonec se pan profesor zvedl a řekl, že myslí, že jsme toho už udělali dnes dosti, pročež si můžeme zajít na oběd, pohodka :-)).

Ještě než skončím, tak tu mám dvě podivná spojení, která mě napadla během těchto dvou dní: "únikový záchod" a "skleněné plíšky". :-).

Po rozdání dárků (děkuji Ježíšci) a chvíli klidu jsme odjeli vstříc Vánočním prázdninám plni nadšení z tak dlouhého volna. Heej, fuj, to sem to napsal pěkně, škoda, že to není pravda ;). Ale snad ty prázdniny zas nějak přežiju :-). Mějte se krásně a užijte si Vánoce (vím, že to tu ještě párkrát zopakuju, ale proč nepopřát každý den, že :)).