Jan Martinek

Zápisek ze dne 18. října 2003

Značka obrázeček Eiffel čajík

Omluvte prosím sníženou chronologickou kvalitu záznamu. Chyba není na vašem příjimači :).

Půlkolona! Já přežil! :) Tři hodinky paranoidního tance pod dohledem maminky a babičky byly dosti o ústa :). Ale přežil jsem :). Jupíí. A teď ještě nějaké vybouření mých emocí: uáááííáá :). Nakonec to byla celkem sranda - jediná chybička je, že se rumové pralinky vyrábějí z tresti :). Každopádně jsou moc dobré, děkuji :). A jako zakončení malý citátek: “Honzíčku, tobě to tak slušíí, a máš šikovnou partnerku a CHOĎ ROVNĚ!!” :)

Den před půlkolonou jsem si chtěl zajít na Jedna ruka netleská a schytal jsem to: “Dneska? Vždyť zítra máš kolonu! Se raděj dobře vyspi.”, tak jsem nešel. V pátek jsem si chtěl zajít na Kill Bill (ikdyž jsem se rozmýšlel hodně dlouho, nakonec jsem byl přesvědčen, že to musím vidět) a: “Vždyť včera jsi měl půlkolonu. Měl bys aspoň občas přijít domů dřív.”. Inu, život je krutý - - když má člověk tolik kroužků jako já a ještě navíc chodí skoro denně někam sednout do hospody, tak to má holt špatný, hm - “This is a confused & frightened world… it’s a world to runaway from…”

Ve čtvrtek jsme to poněkud přehnali s naší hlučností a rozdováděností v dějepise, což jeden nejmenovaný (mimochodem: vše nejlepší k svátku! hups, tak sem se prokec)osobák (osoba mužského rodu) vystihl: “Tak, teď už máme jen dvě možnosti - buď se omluvit nebo dorazit.”. Omlouvám se (toto je sice pouze patetické gesto, ale pokusím se býti klidnějším…).

Dá se zahradničení považovat za sport? Umírám od okopávání keříků rybízovoidních a agreštoidních a to jsem jich teda ani moc neokopal. Ale těch kopřiv, uáá. Tyto jsou rostliny s obzvlášť vyvinutým mozkem a rychlýma nohama - chvilku se nedívám a už se opírám o kopřivu! Aspoň budu zdravý (kdysi dávno, někdo, kdesi, vymyslel, že kopřiva je zdravá, aby zabránil svému národu dělat “uáá” pokaždé když se popálili o trichomy na povrchu této vypočítavé rostliny - dneska, protože by tomu nikdo nevěřil, se musí vyrábět kopřivové čaje, kopřivové koupele, které nás utvrzují v tom, že je to zdravé - ale je to jen pověra, pozor na to! uáá!).

Zajímavá situace okolo školního webu - chlapíka, co dělá druhou verzi jsem nenašel, tak jsem se šel zeptat ke zdroji - kolik lidí že dělá tenhle web? - tak naštěstí jsme prý jen dva :) - a přišel jsem tam o dvě hodiny dřív, než měl být odevzdaný ten druhý návrh - by mě zajímalo co z toho bude. Vůbec se mi ale nelíbí, že je tu více než poloviční pravděpodobnost, že má masivní práce bude k ničemu - druhá verze nepočítá s nepřátelstvím některých osob vůči novým způsobům řešení některých věcí na webu - tudíž je pravděpodobně mnohem elegantnější a pěknější. Uvidím.

Nedávno jsem tu nadával na tucky v rádiu Zlín a dneska jsem strávil víc než dvě hodiny hledáním písniček z tančeních na netu. Včera jsem poslouchal své staré mp3 cd s všemožnýma šílenostma, které jsem kdysi dávno poslouchal. Asi je to úchylka, ale docela sranda ;)).

A teď navíc poslouchám 80’s pop písničky. Muhehehe :)

To mi připomíná, že jsem v poslední době neměl dost energie na vkládání cédéček zpátky do krabiček po vytažení z kotoučohráče (discman), tak jsem je dneska dvě hodiny uspořádával. Úžasné, ani jsem nevěděl, že mám tolik cédéček…

A ještě dva přátelské linky - převážně veselý blog iqland.wz.cz a převážně depresivní blog bus-wanderer.wz.cz. Vše made in naše třída. Takže, pokud chcete jiný pohled na věc, šupky hupky :).