Jan Martinek

Tak už mi taky táhne na třicítku

Tak ještě chvíli uteču od práce a napíšu pár písmenek o tom, jak se mi žije, coby dvacetiletému. Už mám dvacet více než 24 hodin, tak už vím, zač je toho loket. Už na mě přicházejí nemoci (nebo spíš kytičky konečně vypustily první velkou jarní dávku pylu) a různé další nesnáze. Ráno jsem vstal v šest, abych dočetl textík do politické filosofie a stihl sepsat přípravu – dokonce jsem kvůli tomu poprvé vynechal přednášku (a zrovna tentokrát to prý poprvé stálo za to).

Po pěti hodinách spánku bylo prokousávání se textem velmi pomalé a dokonce jsem i mezi 9.02 a 9.14 spal. Nastavil jsem si budík, inspirován Napoleonem, kterému v bitvě stačilo 15 minut spánku a mohl zase strategicky myslet. No, probudil jsem se v průběhu třetího snu, zrovna jsem se snažil naladit televizi a divné bylo, že se neprotáčel obraz v televizi, jako to bývá obvyklé při rozladěné televizi, ale namísto toho se celá televize pohybovala a poskytovala rychle se pohybující průzor na obraz, který byl stabilní.

Spánek moc nezabral a čtení od oka nešlo, takže jsem v jedenáct vyrazil do školy na další přednášku & zakoupil v automatu bílou čokoládu. Bohužel automat mě asi úplně nepochopil a dal mi horkou vodu s pěnou, tak jsem mu to vylil zpátky do chřtánu. To je podruhé po sobě, co jsem se zklamal v nápojovém automatu, který si u mě dříve udělal dobré jméno (naposledy když fructomat napustil God.zillovi čistou vodu).

A tím víceméně skončilo ráno a přišlo milé odpoledne, kdy mě unesli Mara s Mikym & skrz příjemné posezení v restoránu na Svoboďáku proběhlo odpoledne & pak jsem ještě zakoupil boty na běhání (zatímco se o mě milí přátelé starali, skoro jako maminka) & navštívil T-mobile, který v sobotu dal do nabídky Nokii 6300 (jediný současný rozumný Telefon (od doby Siemensu S68)) a nejspíš brzy skončí v mé kapse, i když cena je vyšší, než bych byl rád. Ale na mém milém Siemensu S45 pomalu ocházejí tlačítka (teď šipka nahoru, až odejde i šipka dolů, tak budu mít problém), tak bych se měl konečně vrátit do práce.

Mara, Miky a králíci

A večer přišla z buddhistické přednášky Blanka a tak jsme celý den zapili kofolou. Krásný den.

A teď už do práce, ať mám na ten mobil! Mějte se pěkně!

P. S. Dnes ráno jsem vstal v 9.00 a se zaklením vysvlekl polštářpeřinupostel a rychle upaloval do skladu na výměnu ložních artefaktů & hurá, mám mám!

Import komentářů ze starší verze webu

.. | SuperMyska | (neděle 8. 04. 2007, 15:29)

To je ňáký příběh

Příběh | SuperMyska | (neděle 8. 04. 2007, 15:29)

To je ňáký příběh??

.. | endlife | mail (neděle 8. 04. 2007, 21:22)

To není ňáký příběh.