Jan Martinek

Můj rok <del>2008</del><ins>2007</ins>

Nikdy jsem moc nezvládal shrnout svůj rok do jednoho textu, ale tak nějak cítím, že letos by to pro mě mohlo být důležité. Uteklý rok (no, snažím se nějak nahradit klišovité “uplynulý”) mi přinesl hodně nových zkušeností a zážitků, i když se mi to občas asi nezdálo – sám jsem si vytvořil vytrvalý stres a nepodařilo se mi z něj mnohokrát dostat. Teď doufám, že toho v tomhle výpisu moc nevynechám.

Můj osobní rok 2007

Přes všechny pěkné věci, kterými jsem letoš prošel, byl pro mě letošek hodně smutný. Někdy v únoru na běžném vyšetření našli dědečkovi v nemocnici velmi pokročilou rakovinu jater a řekli mu, že má před sebou dva měsíce života. A měli pravdu. Těch několik mých víkendových návštěv doma, začínající jaro… Dědeček doma a mně moc chybí.

Několik měsíců na koleji v Komárově s Blankou ve vedlejším pokoji, krásné západy slunce a těstoviny ze sáčku. Nový foťák a spousta lidí, kteří mi nadávají, protože pořád blikám. Několik výletů s foťákem do města a pár pokusů o běhání – moc to nešlo, kolo bylo vždycky lepší. Pár výstav, pár večerů s kulečníkem a Bangem u Vyžiho a Terky, politologická chlastačka na Cikháji a zase zkouškové. Doma mezitím roste krásný nový Žolik, dovezené v malé krabici a teď už velikánský chlupatý medvěd.

Prázdniny prázdné. Utopené v pokusech o dohnání práce, sehnání práce a změny práce. Pár světlých momentů. Denních pár koleček kolem zahrady se Žolikem, utopených v práci - být co k čemu, šel bych s ním do lesa. Obírání rybízu. Třídní sraz a filmovka. Poslední filmovka s Králíkem a zdá se, že definitivně předposlední filmovka - noví organizátoři chtějí napřesrok uspořádat “spíše menší akci, tak třeba místo pro 2500 pro 500 lidí”. Třídenní výlet za sestrou do Londýna, má první cesta letadlem, úplně jiný život než u nás. Zvláštní a chytlavé.

Podzimní semestr, kterému předcházelo stěhování na privát (na to jak málo věcí tam bylo, tak to bylo dost otravné) a dlouhodobá snaha o úklid. Nové zážitky se spolubydlícími, spousta večerů nad Bangem. Pečení chleba. Pondělní pizza, středeční špagety. Obědy s MASHem, slečno Hawkeye. Spousta chvílí, kdy jsem byl rád, že nejsem sám v pokoji, a pár momentů, kdy bych mé drahé spolubydlící hodil oknem hlavou napřed. Pondělní mše, Mirův zubař (snad) ve vlaku, Halíkova přednáška.

Pocity nespokojenosti sama se sebou, se vším okolo. A pak taky vyjasňování některých věcí, snaha se aspoň trochu posunout.
Vznikající pěkné přátelství s Blankou. Nebo taky možno říci, rozchod s Blankou. Blanka je super princezna, ale naše národy nebudou spojeny ve společném státě. Bylo to krásných dva a půl roku. Zase jsem sám samotinký samec a připadám si (chvílemi) jako vytažený vánoční kapr. Na druhou stranu… no, určitě najdu spoustu pozitivních stránek takové změny. Časem :)

Jo, a taky jsem si konečně ostříhal mé hrozné háro. Omlouvám se všem, že jsem teď obtížněji identifikovatelný (“hrozně vysoký s hrozně moc vlasama” už nefunguje).

Můj pracovní rok 2007

Z pracovního hlediska byl letošní rok docela strašný. Na jednu stranu jsem nevydělal až tak málo, na druhou stranu byl poměr práce/zisk relativně neoptimistický a poměr práce/potěšení z práce vyloženě depresivní.
Stále ještě ve vleku kurzu Time managementu (z podzimu minulého roku) hledám vizi a pomalu možná nějaké malinké kousky nacházím - minimálně k podepření toho, co dělám teď. Na druhou stranu jsem se dost zavlekl do projektů, na které v současné době asi nemám čas, případně je úplně nesmyslné je dělat jako one-man show, nebo ještě nesmyslnější jako part-time job při studiu. Pokusy o změnu proběhly zatím dost neúspěšně a všechno se to vzájemně dost hrotí.

Zvlášť při čtení freelanceswitche zní mé pracovní výsledky značně žalostně.

Jeden malý pokus o změnu ale zatím vcelku vychází - vyměnil jsem pracovní nástroj za jiný a důsledkem je, že se mi teď na klávesnici s Windows rozložením znaků píše dost blbě (a nemůžu psát slušné uvozovky a pomlčky). Ale má to i jiné a lepší důsledky :)

[Mimochodem, kdybyste měli zájem o můj kvalitní (původní cena 50 000 Kč) a nepoškozený (jako nový) notebook (15,4” displej, 1,7Ghz PentiumM s Mobile Radeon 9700), napište mi mejl. Cenu nabídněte. K dispozici ihned, předání na Vsetíně a v Brně možné. Chci si koupit 12” Powerbook.]

Můj studijní rok 2007

V lednu mě čekalo první zkouškové, z něhož jsem byl patřičně nervózní. Dokonce tak, že jsem v jednu chvíli zjistil, že splňuju (já nevím, splňuji mi zní moc divně) všechny příznaky té infekce z vlašáků a pařížáků (která plnila tou dobou titulky novin). Ne, nebylo to ono. Zkouškové dopadlo relativně pohodově.

Další semestr už byl o poznání klidnější, navíc jsem výrazně omezil práci, takže jsem sice nad seminárkama a podobnými záležitostmi strávil hodně času, ale o to lepší pak byly. Docela jsem se už vyznal na fakultě, tak šlo všechno o něco líp. Akorát ten výsmah v západně orientovaném jednolůžkovém pokoji na kolejích - to byla sranda, se tam učit na zkoušky.

Nu, a současný semestr je příjemně načatý. Už jenom zase prorazit nějaké ty stanovené bodové hranice… Kurzy byly pěkné, debatování jsem si užil, akorát se mi dost překrylo s ostatními kurzy, což omezilo zvlášť mou účast na debriefinzích. Taky kurz psaní esejí byl moc příjemný. A skoro jsem zapomněl na tři skvělé výlety v kurzu Pěší turistika :)

Co si z toho vezmu do nového roku?

Teď asi největší prioritu chytá práce, protože když pořeším tyhle problémy, tak budu mít víc času na všechno ostatní - osobní záležitosti a školu (a ve výsledku snad i víc financí). Ostatní věci mě hodně ovlivnily už teď a nijak výrazně se je asi nemusím snažit reflektovat, mám jich pořád plnou hlavu.
Pěkný pracovně-motivační textík vyšel na freelanceswitchi, tak se jím budu snažit inspirovat. A taky mrknu na plakát, který mi visí v pokoji “say yes, think more, work less, be honest, dance”.

Takže teď mám jeden výrazný cíl: být někdy v létě mnohem spokojenější sám se sebou, než jsem teď. No, a taky bych mohl zhubnout :)

Import komentářů ze starší verze webu

.. | suchosch | https://suchosch.net (pondělí 31. 12. 2007, 21:00)

cíl máme stejnej, čoveče :) ještě před pár měsíci mi přišla nedosažitelná ta spokojenost. teď vypadá nedosažitelně zhubnutí.