Jan Martinek

Dva sny

Některé věci je škoda si nepoznamenat. Takže co se mi tak včera nad ránem zdálo.

První sen. Jsem v naší místní hovězské samoobsluze. Obsluhuje pán, kterého znám z kostela. Nemůžu najít cibuli, tak dlouho zkoumám regál se zeleninou, ale nakonec se jdu zeptat, kde že teda je. Že prý na dvorku, mám jet výtahem dolů na dvorek (pozn.: obchod je v přízemí) a tam že je jí hromada. Před revolucí prý se takhle na dvorku na hromadách prodávala všechna zelenina. Probouzím se, zase usínám.

Sen druhý. Jsem u babičky. V pokoji, kde šije na stroji. Na místě, kde kdysi mívala mikrovlnku stojí pračka. Zvednu se, dám do pračky všechno prádlo a zapnu ji. Povídám si dál s babičkou, když si najednou uvědomím, že jsem prádlo neroztřídil podle barev (a jsou tam ty tmavé rifle!) a ani jsem tam nedal prášek. Probouzím se. (Pozn.: Má spolupráce s pračkou se vždy omezovala na nasypání prášku a zmáčknutí vhodného tlačítka, případně otevření pračky a vytahání prádla ven.) Pak už nemůžu usnout.

Po dlouhé době jsem si zapamatoval nějaký sen, ale zrovna takové blbosti :) Nu, aspoň to nebylo nic děsivého. Je tu nějaký vykladač? :)