Jan Martinek

Inteligence a sociální sítě

October 1, 2009

Právě jsem si na Lupě přečetl článek o elektronických vizitkách. Mimo to, že je tento článek krátký a profilově mi k Lupě moc nesedí (i přes její občasné publicistické úlety), mi přijde naprosto scestná následující úvaha:

Abyste se s druhým člověkem na Internetu zkontaktovali "na úrovni doby", musíte se "skamarádit“, začít se "followovat" nebo navázat spojení (connection) na mnoha sociálních sítích, jejichž počty můžou jít u některých z nás až do desítek.

Inteligence uživatelů sociálních sítí občas mizí nejen při psaní statusů jako "Jdu spát." či "Močím.", ale i při samotném výběru sítí. Každá ze sítí je užitečná k něčemu jinému a ignorování tohoto faktu je cestou ke hlubině informačního přehlcení.

Stejně jako jsem před pár lety nečetl newsletter a blog každého svého klienta, kolegy či známého, nechatoval s nimi na ICQ a co týden neobjížděl všechna bydliště, abych klienty pozdravil u příležitosti nedělního podvečera, tak dnes nemám potřebu přidávat všechny osoby, které poznám, na všechny dostupné sociální sítě a komunikační protokoly.

Na Facebooku mám přátele. Na twitteru sleduju pár pro mě (z různých důvodů) významnějších lidí a pár užitečných feedů. Na pracovní kontakty je tu Linked.In. V RSS čtečce mám jen zdroje, které poskytují zajímavé články. K pracovní komunikaci je většinou nejlepší e-mail či osobní setkání, případně rychlý telefonát, pročež není nutné mít tyto osoby na ICQ. A tak podobně. (Tyto množiny osob samozřejmě mají průniky, ale to teď není důležité.)

Každého člověka je fajn poznat jako komplexní osobu, ať už jde o klienta či kamaráda. Ale nepotřebuji vědět, kolik toho na párty v pátek večer vypil můj klient, ani nejnovější údaje z ceníku služeb poskytovaných některým z mých přátel.