Jan Martinek

Zápisek ze dne 17. května 2004

skalka Žolik Žolik Žolik stráň :)

Jak jsem si včera umínil, tak jsem udělal, vylezl jsem si na kopec & bylo tam krásně :). Žolik z toho měl taky radost, jak je patrno z fotek :). Dokonce jsem ani nezmokl, přestože se situace párkrát vskutku nahnula ;). Vylezl jsem na malý kopec, který máme prakticky za domem, jménem Skalka, v zimě je tam vlek, od letoška už talířkový. Ale svah je to na mě celkem vražedný, tak jsem tam ještě nebyl. Ale teď je tam skvěle :). Naposledy jsme se tam se psem váleli v zimě a to bylo přes holé stromy vidět až do Halenkova. Teď se výhled zkrátil, ale zase na druhé straně je vidět až na cestu na Vsetín, která v zimě tak nějak zanikala :).

Nahoře stojí vysílač - vstup na žebřík zakázán - a konec vleku - vstup na konstrukci zakázán - vlek je skvěle zatížený - asi by to mělo být nahoře nějak zakotvené, tak je na tom ocelovým lanem přivázaná spousta betonových bloků, úlomků cihel, kusů rezavějících kovových tyčí apod. Husté :).

Ve škole dneska vpoho, poslouchal jsem K-Jah rádio z GTA3, na kterém je pár škrábanců, díky kterým některé písničky dostávají úplně nový ráz :). Začetl jsem se do Metasaltatia, které je vskutku dobré, akorát jeho název u všech vzbuzuje šok ústící v nezájem (nechápu → kašlu na to :)) | ale to mi až tak nevadí, aspoň mám u čtení klid :).

Nečekaně pokoněné písemky z chemie & biologie mě docela rozhodily, ale ne tak jako totálně zesloněná písemka z matiky ;). No, není každý den svátek :). Ale z matiky už jedničku na konci roku mít nebudu :(. Co se dá dělat..

Ze školy jsem se vrátil brzo - panuje maturitní rozvrh & všechno je rozhozené - dneska pouhých pět hodin & zítra taktéž - kdyby jsme zítra nepsali slohovku (kdoví co z toho vyjde, zatím mi slohovky celkem vycházejí (bohužel zjevně nemají vliv na můj prospěch ;))) a zeměpis (to nevidím dobře), tak bych řekl, že je to vpoho. Aspoň jsem doma už ve dvě. A stejně nic nestíhám. Po návratu z procházky jsem vytrhal dvě kolečka trávy (většinově kopřiv ;)) která rostla kde neměla (u plotu a mezi růžema (ano, tolik ostnů, áá ;))), která jsem expresně doručil slepicím (které, jelikož jsou úplně blbé, utekly a za vydatné pomoci malé sestřenice byly zahnány zpátky do ohrádky :)) & potom jsem s oběma sestřenkama plně docenil potenciál skladby Azataki od 100%C :) = bolí mě z toho všechno, ale byla to sranda :).

Loučím se & končím :) Mějte se krásně :)