Protože protokolem!

Hallo, hallo, nové, nové věci, a taky sněží a prší a už zase sněží, jupí, kač kač. A internet neběží a už taky běží (když sněží spíš leží).

A sněží & sněží, nedělní večer celý prosněžilo, ale jinak víkend hnusno, hnusno, humusno v exteriérech, interiéry též nic moc - až na sobotní večer - ale konec předbíhání (v ynglendu to prý nesnáší), zpět k týdnu, kde se pro mou osobu stala spousta nových, zbrusu, zostřu, ztříbu (brousit ~ ostřit ~ tříbit(?!?)) věcí(!).

Tákže, první věc, kterou bych sdělil veleváženému hledišti, byl jsem na vlastní třídní schůzce. Ač všichni machřili, jak tam půjdou, byl jsem tam nakonci sám uprostřed nesvých nevrstevníků. A byla to celkem nuda (škola vychází z předpokladu, že nic doma neřeknu (třeba že chodím do školy, do maturitního ročníku, co že je to ta maturita (a) stavební materiál? b) rozpouštědlo?))). Utekl jsem.

Pak se na nás s Blankou usmála paní na poště a popřála nám, ať nám to vyjde. Ne, žádné oznámení jsme neposílali :). Byly to všpřihlášky. Poslal jsem dvě (číslicí: 2). Vyplnil jsem sedm přihlášek, pět složenek, čtyři podací lístky, dvě obálky, zašel k paní doktorce (snad na umprumu očekávají davy bezrukých malířů, že chtějí zdravotní způsobilost), pak jsme zaplatili (celkem jsme posílali tři kousky), zkopčili úlomky složenky, vlepili & zalepili a doporučeně se bojíme. Brr.

Vyčerpávající, kač kač. Tak jsem po návratu domů poprvé v životě usnul u televize. Z čehož popo drobné.. po podrobné analýze vidím faktory, proč se toto stalo poprvé:

• na televizi se skoro nedívám
• skoro nikdy neusínám, když jo, tak u počítače nebo v posteli

A dál? A dál? Sobota, prší vrši, mrši hrší, sobota.. Dlouhý den, via adbar koumám MBTI a vybarvuju se jako ENFJ. Ve spoustě věcí je to asi krůta pravda. Píp.

A večer v sobotu naprosto bez očekávání nadšeně na Vsetín, s Blankou navrátivší se z VŠCHT DOD. (Tólik zkratek, jsem už jako dospělý!) Na Vsetín na Bublaninu, divadlo DNO a divadlo jména mi neznámého, na divadlo Bublanina, kde hraje mimo jiné má čerstvá paní/slečna(?) učitelka výtvarky (ne, že by byla ve výtvarce čerstvá, to já jsem ten zelenáč) a divadlo DNO, a tam uchvatní kač kač, pštrosi i ježci-Jestřábi (kolik lidí dneska chytí narážky na Foglara?), Cyrano & policajti v zrcátku, g.e.n.i.á.l.n.í od začátku do konce. Pokud se u vás zjeví DNO, jděte do toho. Kač kač.

Neděle, dlouhá, předlouhá, přepřepřepřepředlouhá.

A jedna věc se nemění: Já Ji tak moc miluju :)

P.K.B. (Po Konci Blognutí): Doufám, že nadšení při psaní tohoto zápisku neubralo na hodnotě sdělení :]. Beztak je to jedno, bez nadšení by nic nebylo, takže pokud je (hodnota > 0) { je to v pohodě }. Jdu mrknout na práci. :)