Jan Martinek

Zápisek ze dne 19. ledna 2004

i miss you

A je další den plný překvapení a zvratů malých i velkých, a proteď bych prosil netvořit zdrobnělinu od sousloví "malý zvrat", zrovna jsem povečeřel. Po ránu, kdy jsem se necítil nejlíp, protože jsem večer sežral ohromné množství biomasy, která rozkládala opravdu dost pomalu a taky jsem četl do noci Palahniuka, který je vážně dost silné kafe, tak ráno, po tradičním probuzení deset minut před odjezdem do školy, koupelna, pokoj, věci do tašky, notebook, kábl, discman, baterky do foťáku, snídaně, kontrola schránky, ultramix stejně nevyšel, iMedia má nějaké problémy a jedu vstříc škole, která zase nehodlá nabídnout o nic víc než učení & pár divných věcí navrch, což se však dovídám až na místě…

Po Socově překecnutí ráno jsem získal divný pocit, že nevím něco, co ví všichni kolem a že bych to nakonec aj mohl vědět a v češtině, kde jsme četli sice zábavné Havlíčkovy spisky, ale celkem monotónně a taky se toho hodně zapsalo, tři stránky sešitu po ránu mi nezvedly náladu a tak nějak všechno mi připadlo divné. V němčině, která každé pondělí následuje hned po češtině, takové pěkné combo, jsem dostal natvrdo čtyřku na vysvědčení, takže mé veselé poznámky o tom, že když bude čtyři z deutschu, tak nebudu mít žádné trojky se staly pravdou, teď jen aby nebyly už žádné další trojky - po příchodu domů mě sdělil milý tatínek, že tohle zavání katastrofou.. to abych se příští pátek už domů nevracel.. V tělocviku jsem dneska potlačil veškerý vrozený pud sebezáchovy pomohlo mi to udělat potřetí v životě kotoul vpřed a choval jsem se při florbalu jako agresivní magor, což mi stejně nepomohlo od divného pocitu, tak sorry pro všechny zúčastněné..

V autobuse domů se divně rozpíjela světla kolemjedoucích aut a okna byly zamlžené, autobus byl přeplněný, hlavou jsem třískal o ventilačku a kapala z ní ledová voda a bylo tam vedro a spousta lidí, a tři z nich měli stejný mobil jako já, tmavěmodrou nokii 3330, divné, no to jsem trochu přeskočil, o obědovce, oběd byl docela dobrý, maso v lusku, lusk teda nemusím, ale maso dobré, s knedlíkem a máčkou jsem si konečně potvrdil, co jsem si myslel už od rána a proesemeskoval celou fyziku, takže nějaké velké e se šipkou v absolutní hodnotě mi teď moc neříká, což je mi stejně celkem jedno, protože se počítá ze spousty konstant jako například epsilon nula, což šílené hausnumero, tak se k tomu stejně nikdy nedostanu (a ikdybych se dostal, má tak hroznou jednotku, že stejně nezapíšu výsledek), celou fyziku i zsv, kde se stejně jenom zkoušelo. Taky v tom máte nepořádek? Já taky, takováto souvětí by se na netu vůbec vyskytovat něměla, takže právě čtete naprosto unikátní webový text :). Výsledkem esemesení byl důrazný zákaz, pod hrozbou pecky do hlavy, jít za Petrou do nemocnice, kvůli čemuž mi dokonce naprosto vyvrátila smysl návštěvních hodin :).

Tak jsem zašel do čajovny, odkud jsem odešel s vidinou možné brigády na jarní prázdniny velice rychlou chůzí na autobus, který jsem skoro nestihl a autobus byl hrozně plný, já jsem táhl bágl do těláku, plný baťoh věcí a díval jsem se ven na auta apomalu se stmívalo a když jsem přišel domů sestra brečela u počítače a otvírala si pořád ten samý dokument a prý jí tam skákaly jiné dokumenty nebo tak něco, tak mě seřvala a šel jsem umýt nádobí a pak jsem se učil chemii, k večeři palačinky, a potom jsem si hrál s flashem a vyrobil jsem jeden wallpaper, kterým se vám sice nezavděčím, je jen pro jednoho člověka :). No, tak já zase mizím, mějte se krásně..