Jan Martinek

Zápisek ze dne 11. března 2004

game over Baiser de l'Hotel de Ville

living in the game
everything is the same
walkers on the rope
hidin’ the only hope

so dive into it
awake the spirit
only here we can dance
its spinning experience

now I feel no emotions
now I feel like a stone
give me a suggestion
which way to go…

Konečně došel druhý u:mix do schránky, s mírným zpožděním za trafikama, ale to je jedno & mezi pink floydy, mobyho, bowieho etc. se dostalo u:mixové cédéčko, tentokráte kytarové, asi ho poslechnu víckrát než poslední retrotelevizní.. Nejlepší track je vždycky #2 a tentokrát je druhý track od konce Schwarzblack od Kopřivnické Nieriky (ten text jsem psal já, tak to nemusí být přesné), která kromě toho, že jsem v Kopřivnici bydlel prvních svých pět roků & moje dětské vzpomínky pocházejí z tohoto města, taky připomněla léto.. Poslední léto jsem schwarzblack poslouchal dost hodně.. A vyskočilo na mně celé léto, výlety na kole, bílení kůlny, návštěvy & tak.. & potom jazzy rmx obchodníka s deštěm od kryštofa.. slzy & ani jsem se nemohl pohnout..

Delší dobu tu nejsou žádné obrázky, tak tu máte fotku dneska už neexistujících stromů, které jsem si několikrát kreslil (měl jsem je rád) & včera byl ve filmáku film singles, dobrý film.. tak jsem si našel jednu fotku od Roberta Doisneaua - Baiser de l’Hotel de Ville.. Co to znamená přeložíte i bez podrobné znalosti francouzštiny..

Hraju si na didgeridoo a vážně jsem přemýšlel vzít ho do školy, protože když je doma mamka, tak se doma nedá hrát, už jsem nehrál snad měsíc, chybí mi to.. & poslední (& krátký) díl příběhu..

<? include “part4.txt”; ?>