Zápisek ze dne 10. října 2003

Konečně. Trpím naprostým vyčerpáním a nedostatkem času a spánku, což si způsobuju prakticky sám, takže si vlastně ani nemám na co stěžovat - jelikož jsem několik posledních dnů skoro nebyl doma - počítače jsem se málem ani nedotkl (až na nahrávání fotek z foťáku), vůbec jsem nestihl sem nic napsat. To musím napravit ;).

Začal bych tanečníma v úterý - pozoruhodné zjištění - dostalo se mi větší než malé množství pěny na holení do ucha a šumělo to aspoň dvě hodiny - zvláště odporné - v tanečních byla jako obvykle sranda. Jedním z mnoha problémů je to, že jsme se učili foxtrot a zjistili jsme, že je prakticky identický s našim stylem tanga ;). Tudíž foxtrot by šel, teď už jen to tango ;). Procvičovali jsme spousty tanců - jelikož nás asi ještě dostatečně nebolely dolní končetiny, došlo také na vražedný Letkiss :). Celý den bylo celkem ošklivé počasí (a je pořád :( ) - na další fotce je Socák s převráceným deštníkem (to říkám, protože ten deštník je nepříliš rozpoznatelný ;)).

Ve středu jsme si v biologii hráli se senným nálevem - myslel jsem si, že když vydržím nakládat na kolečka hnůj, tak vydržím i tohle - hrdinně jsem otevřel nálev a došlo mi, že má očekávání byla příliš vysoká. Bolestivě jsem se kroutil na židli a pokoušel se najít v preparátu pohyblivé tečky, což se mi s pravidelností rodičovských pobídek k ostříhání vlasů nedařilo.

Ve fyzice jsem myslel že umřu, nebo aspoň uteču. Seděl jsem zelený na chodbě a bylo mi blbě - vše zachránil milý pan profesor zeměpisu, který měl spoždění, tak jsem utekl do záchodu, kde jsem odevzdal svačinu, snídani, večeři a kdovíco ještě. Přežil jsem a bylo pro mě překvapením, jak si může člověk pouhým kosením zvednout náladu ;).

Když jsem měl konečně dobrou náladu na focení, tak najednou skoro nebylo koho fotit :(. Kdosi naprosto nezodpovědně onemocněl :( (tak teď musím fotit jen takové náhrady, které jsou celkem o ničem (když už jsem u těch fotek, rád bych upozornil na rozdíl mezi tvrzeními “být pěkný” a “pěkná fotka”, nějaký ten rozdíl tam vskutku je))… Odpoledne jsem dokonce konečně dostal kartu do foťáku, tak jsem pak fotil všechno co jsem viděl, abych to otestoval. Funguje to. Na jedné fotce vidíte auto s vyklapávacíma světlama, takové jsem měl úplně moc rád, když jsem byl malý… Jinak jsem pochytal celkem pěkně depresivní fotky, což odpovídá mé nynější náladě - kupříkladu to nádraží se mi moc líbí…

Jsem přihlášený ve filmáku, tak jsem mamce napsal semesku, že přijedu až v sedm večer. Přišel mi dotaz “NO NEVIM JESTLI JE DOBRE ABYS PRIJEL TAK POZDE. KDY SE BUDES UCIT?”, což jsem díky svému přirozenému vztahu k učení bral jako řečnickou otázku, nicméně, pak jsem měl hustý telefonát. Dokonce ani složité vyprávění o tom, že jsem se musel pokosit abych mohl ten film vidět, na důvěře nepřidalo. Ale nakonec se to nějak ukecalo (všichni kdo stáli kolem začali řvát, jak je mi dobře, tak to mamka raděj vzdala ;)). Promítal se film “Bratříčku, kde jsi?” a byl docela parádní. Nedáš si sviště?

Čtvrtek, což je den včerejší (pomalu se prokousávám, nebojte se, už brzo skončím ;)), stojí za zmínku hlavně díky reklamnímu stánku AVON, který se vynořil ve vestibulu školy. Ve škole! To mě celkem šokovalo. Chudák tatíček Masaryček jen bezmocně přihlížel…

…Milý pan profesor Metelka povolil publikaci fotek z hodin chemie, tak tu je malý úlovek ;). Ještě poslední čtvrteční věc - němčina byla dovedně obrácena v dokonalou frašku. Milá praktikantka byla rozdrcena profesionálním rozvračečským stylem Pavla Myšáka. …Večerní taneční mě překvapily množstvím tanců, které nezvládám. Safra, a příští týden je půlkolona. A na půlkolonu jde mimojiné moje babička, asi umřu. Měl jsem možnost koupit lístky ke stolu, který je pěkně zastrčený dozadu a není od něj téměř vidět do sálu. A já to neudělal. &@$*!!! Na fotkách je vidět pěkné intimní přítmí, což je důsledek mého superfoťáku. Nechápu to, ale on tam prostě žádné světlo nenašel…

No, a dneska se nestalo skoro nic - akorát jsem našel vzkaz od Terky Dardové v nějakém dávném postu - jsem nenapsal o tom, že jsem s ní tančil ploužák - že prý jsem ji urazil. No, já tu prostě nechtěl psát nic o tom, že tančím tančím, někde cosi pořád mluví a nikde nikdo :) - je to způsobeno její podměrně (opak od nadměrně) malou výškou :)…

Pro dnešek stačí - buďte šťastní a mějte se krásně…