Jan Martinek

Zápisek ze dne 9. září 2003

Zase po třech dnech, kdo si má všechno pamatovat :). V neděli byla standartní neděle, nicméně, když jsem v půl jedné v noci ze soboty na neděli slezl dolů do obýváku, bylo mi sděleno, že se "přece nebudu dívat ve školním roce v noci na televizi" - tak jsem proflákl Anděla i klipy a to jsem se těšil natolik, že jsem si v programu na netu našel co tam bude. Tak jsem celou noc stávkoval - usnul jsem až někdy kolem půl sedmé ráno :). Jelikož mi noci moc spánku nedopřejí, vypadám jak sleduji na tvářích kolemjdoucích asi poněkud nevyspale (no, svěžest asi ze mě netryská, ale kdy tryskala, že. (padáá sníh, na všechny padáá snííh...)). Přes noc jsem konečně přečetl pár stránek knížek a naučil se němčinu, kterou jsem poté v pondělí úspěšně zeslonil (to jako zkonil, ale mnohem víc) - v neděli jsem vyráběl smajlíky do fóra, takže teďka by mělo být funkční (v rámci možností (celý včerejší a předvčerejší večer jsem strávil u ladění fóra, tak jsem nemohl ani blognout (to mi taky připomíná, že včera měla svátek Mari(hu)ana :)(zase závorek, že by se z toho jeden... (a padáá sníh, padáá sníh (mé psycho nálady nepochopíte, musím se přece něčím uklidňovat)))))) jé, to je fakt ještě mnohem víc závorek, než jsem čekal (je vidět, že pracuji s textem ;)) - abych přešel tak pěkně pomalu k dalšímu dni - matně si vzpomínám, že to bylo tuším pondělí - v těláku jsem si spolu s dalšími dvěma vytrvalci (Uher & Zutt, musím je tu napsat, ať je vidět, že jsou machři :)) zaběhl až do Ústí, což po nedávném běhu na Vsetín za účelem získání mého kola, nebyl až moc problém, nicméně jsem si nevzal nejlepší ponožky, tak trpím s puchýřem velikosti několika mexických dollarů ;) - jo a po cestě zpátky do školy jsem viděl opravdu masivní ryby v řece, úplně moc velké rybky - psaní bez čárek a teček a podobných věcí je zajímavé - ale přehledné to asi zrovna není, že? - po navrácení jsem zjistil důležitou informaci - nové dveře do školy NEBZUČÍ (to jen tak pro ostatní chovance našeho ústavu) když se mají otevřít, tak jsem se do školy málem nedostal. Ha, teď jsem si všiml, že není středa, nýbrž úterý a v šoku jsem udělal tečku :). S broučky je konec. Je po broukách. Brouci se nekonají. (Matoucí kulturní fsufka) V odpoledních hodinách jsme s kámošem Marou vyplánovávali akci, kterou mají dostat za odměnu letošní tříkráloví sběrači charity, což bude asi celkem maso, jelikož to bude asi veeliká rychlovka (nemůžu se nezmínit (to aby se na to čistě náhodou nezapomnělo :), že mi kámoš (díky mým vědomostem) slíbil, že na mém pohřbu mě učiní čestným Lvíčetem :) (už mě napadlo, že bych mohl napsat, jak se už těším, nicméně by to mohlo působit morbidně, že)) - akci jsme naplánovali - je tam dokonce velice realisticky zpracované minové pole (dvě pěkné milé kravičky na pastvě) a velice masivně vyděšený řehtající kůň (chudák, uň jeden) - parádní kulisy (jen doufám, že toho koníka z té spousty lidí neklepne pepka). Tak. To by bylo pondělí :). Po večerech se snažím vyřešit problém s Mozzilou, která mi bere výšku divu jako naprosto ultimátní hodnotu ikdyž nastavím overflow:visible, stále to dělá nesmysly, což mě teda dosti štve.

Hm, právě jsem se vrátil z večeře, již brzy dostanu na počítač časovač, který mi ho v deset večer automaticky vypne, musím říct, že takové starosti o mě, to má člověk prostě až pocit, jako by byl ve vatičce. Asi se v té vatičce brzy udusím. Shit. No nic, kde jsem skončil - jo, pokuším se to nastavit, a furt to nejde. Jo, tam jsem skončil. A je to teda dost na palici. Pokud někdo víte o tom, proč se mi to může dít, určitě icqákněte. Pondělí jsem už ukončil (ještě musím podotknout, že byly kovbojské fazole, jedno z nejlepších jídel v naší jídelně (má to výraznou, opravdu výraznou (a to ve vývařovně) chuť, fakt dobrota)) - tak se vrhnu na úterý. Jo, podle nejnovějších zjištění je úterý dnešek, takže co se vlastně stalo dneska - celkem nic. Co já si nezapíšu, to si nezapamatuju. Až na to, že Pribina v Nitře založil Jogurtárnu a jakýsi Mojmír (jak říkají rodiče takovému malému Mojmírovi? Mojmíku?) se mu to pokoušel urvat a tak se Pribina sebral a založil si novou kděsi (kděsi? to bude asi nějaké dědictví od babičky z Karviné ;)) úplně jinde. To bylo tuším něco z dějepisu. Po dějěpise následovaly ještě dvě přeukrutné hodiny fyziky, kde jsme 1) přepisovali řád z prvních stránek našich sešitů na další stránku (takže všichni mají dva identické řády v sešitě (a to jsem to kdysi ještě opisoval nějakému fyzikářovi na počítači (pan profesor je tak trochu dogmatik, řekne se "první hodinu opsat řád laboratoře", tak si to prostě opíšeme, hm)(víte jak se provádí aktualizace řádu laboratoře? - přepíše se znova na počítači s novým datem...)) a 2) jsme počítali příklady na základě rovnic, které jsme probírali posledních 14 červencových dnů, takže já jsem tam ani nebyl a ani většina ostatních neměla ani šajnu co s tím vlastně dělat ;) - po takových hodinách se člověk cítí skleslý, ale o přestávce jsem si pěkně poseděl na chodbě, uvolnil jsem se, tak jsem dokonce ani v druhé hodině neumřel (jak jsem původně očekával). Super :). Jsem si říkal, že když se dovalím domů (jsem byl ve škole na kole) už vy čtyři, tak konečně něco zvládnu na počítači, ale přiřítil se zbytek rodinky a tak už je zas půl osmé a já nemám skoro nic udělaného, až na pár věciček v grafice webu, který se teď snažím vyrobit co nejhezčí. Zatím to docela funguje, ale čekal jsem víc :). Pro dnešek úplně stačí - pokud je toho až moc, tak nadávejte :).