Jan Martinek

Drátem do ucha

Dobrý den, dobrou chuť, pokud zrovna obědváte.

Před pár týdny se mi podařilo ucpat si uši ušním mazem, což je relativně hodně nepříjemná záležitost (kdo je znechucen touto větou, nechť nepokračuje). Ucpané ucho hučí a hřeje, člověk přemýšlí co s tím. Inu, šel jsem do Lidlu a zakoupil vatičkové tyčinky, tyčinku vrazil do ucha skoro na doraz a… ucpal ucho definitivně. Z toho plyne jedno ponaučení, které jsem následně našel v chytrém článku: „Tyčinky nebrat!“ Takovédle tyčinky jsou nahraditelné prstem (fakt jo, viz článek, nejsem nechuťák) a spešl dobré jsou jen pro malé děti.

Konkrétně jde o to, že tyhle tyčinky nejsou určené k čištění zvukovodu, který jimi můžu klidně podstatně poškodit. Mno, byl jsem samozřejmě značně potěšen, že jsem si s uchem provedl kdovíco. Trochu mě uklidnilo, že to se mnou ještě není tak hrozné: „Pacienti k čištění uší používají rozličné pomůcky. (…) Můžeme se však setkat i s použitím dalších pomůcek: vlásenek, sponek, hřebíčku, šroubku, klíče, lžičky, pinzety a dalších (dle našich vlastních, nepublikovaných údajů).“ Ty lžičky, klíče a šroubky mě i docela překvapily.

Tak jsem našel paní doktorku ušní, ta mi poradila, že si mám do uší (ani to druhé ucho nebylo ideální) lít olejíček a zítra dojít znovu. Poděkoval jsem a čekal na vypsání receptu, ale sestra na mě jen s úsměvem koukla: „Lukanu doma máte, ne?“

Tak jsem celý den nalíval do uší Lukanu, přestal slyšet na obě uši a nešel spát, bo jsem se bál, že neuslyším budík (a tím prošvihnu výplach a budu dunět ještě o den dýl a neudělám rozhovory s tramvajáky (ale to už je jiný příběh)). Ráno v 6.40 jsem už čekal v čekárně a pak přišla ta chvíle: hodná paní doktorka vytáhla velkou stříkačku a naplnila ji vodou. „Voda musí mít teplotu lidského těla, 37,5 °C (studenější a teplejší by způsobila závrať),“ pravil text na internetu. „Je to trochu teplejší!“ pravila paní doktorka a vžuuum a já slyšel. Krásně.

Zážitek zajímavý, poučení jisté (tyčinky nebrat). Kdyby někdo v Brně měl podobný problém, rád poradím tu správnou paní doktorku. (Závrať jsem nakonec neměl, pohoda jazz.)

Import komentářů ze starší verze webu

.. | lukyn.v | (sobota 23. 12. 2006, 02:19)

Takže jestli jsem to dobře pochopil, tak tu stříkačku s tou vodou vyprázdnila do uší? A co se dělo pak, když jsi měl uši plné vody i s tím olejíčkem?

.. | endlife | mail (sobota 23. 12. 2006, 09:35)

molekuly vody jsou vzájemně spojené vodíkovými můstky, nicméně k mému uchu tyto molekuly nepřilnuly a tak pomocí přirozené zemské gravitace vypadaly do připraveného čehosi, co jsem měl u ucha. společně se slunečnicovým olejem a ušním humusem.

.. | suchosch | https://suchosch.net (sobota 23. 12. 2006, 11:18)

a nebo se ještě používají tzv. "svíčky" - zapálený srolovaný papír nebo tak nějak. snad se to i prodává v drogeriích.
já jsem si vyrobil čistítko uší z lega, s takovým tím motorkem :)

.. | endlife | mail (sobota 23. 12. 2006, 11:52)

suchosch: to jsem taky na několika stránkách potkal a už mi to i gZ doporučil, ale chytrý článek (link výše) na tom byl jinak - kdo má pravdu, to neověřím:

"Pod označením „ušní svíčka“ se skrývá dutý kornout vytvořený z tkaniny napuštěné voskem, často včelím. Většinou jsou k dostání v lékárnách a v obchodech se zdravotnickým vybavením, na trhu je jich k dispozici více typů. Historicky odkazují na původ v tradičních léčebných procedurách Číny, severoamerických indiánů a dalších starých kultur. Jejich původním určením bylo odstraňovat z uší nečistotu, v poslední době je však někteří terapeuti používají rovněž na rýmu, nachlazení, ušní šelest, ke zlepšení smyslů a řady dalších neduhů.

Při použití většinou klient leží na boku a svíčku má svisle vloženu užším koncem do zvukovodu. Druhý konec svíce terapeut nebo pomocník zapálí a nechá pomalu (asi 15 minut) hořet. Mechanismus účinku je připisován rozehřátí ušního mazu a jeho následnému „nasátí“ do dolního konce svíčky, kde je možno na závěr procedury nalézt amorfní hnědou mazlavou substanci. Při exaktních pokusech v laboratoři však nebyl podtlak prokázán a ani při souběžných pokusech na dobrovolnících nedošlo k vyčištění zvukovodu od mazu. Navíc zmiňovaná hnědá hmota byla po vyhoření svíčky nalezena i u dobrovolníka, který před zapálením svíčky v uchu žádný maz neměl. Při použití svíčky se pacient navíc vystavuje riziku poranění, jako popálení ucha a jeho okolí, ucpání zvukovodu zateklým voskem apod. Užití svíčky jako prostředku k čištění uší proto nelze v žádném případě doporučit.

.. | endlife | mail (sobota 23. 12. 2006, 11:57)

//ještě k předchozímu příspěvku - co se týče uší, očí atp., neexperimentuju. Mám totiž v obou případech jen jeden pár (použitelnost ve velké míře klesá již při použití jednoho kusu namísto páru).

.. | lukyn.v | (sobota 23. 12. 2006, 16:20)

Ty ušní svíce prý moc nazabíraj. Sice jsem to nezkoušel, ale co jsem takhle pročetl v diskusích na netu, tak je to akorát o tom, jak vytáhnout z lidí peníze.