Jan Martinek

Dobré ráno

Tak jsem dneska vstal velice brzy ráno, abych zavřel za rodinkou mizící vstříc světlému dnešku do Prahy (opouštějící dům jedinými funkčními, ale zvenku nezamykatelnými dveřmi v obýváku) a u dveří, když jsem už otevřel oči, mě zarazilo silné světlo. Ono to "hrozně brzy" nebylo až tak brzy, bylo kolem třičtvrtě na sedm. Za pár týdnů budu takhle vstávat častěj.

Zvláštní, sedím tu za počítačem, brzy ráno, vyspaný, venku leje jak z konve a tady je hrozná zima, tak jsem zabalený v dekách. Poslouchám milé kings of convenience a pracuju. Docela milá změna oproti vstávání v jedenáct před polednem po šesti hodinách spánku.

Venku jezdí autobusy a vozí lidi do práce, vítr shazuje čínská jablíčka ze stromku před oknem a mně se už konečně daří propracovat k obsahové části mého současného projektu, což zajisté brzy potěší klienta. A jelikož mě má milá Blanka ukecala, hodím se po letech fotku, na které jsem vidět a nevypadám jako něco, co zrovna uteklo ze zoo. Foceno na filmovce před měsícem.

já

Nějak mě ty fotky zase začínají bavit. Asi si k Vánocům koupím foťák :)