Jan Martinek

Do prodloužení?

Poslední dobou, řekněme tak tři roky, v menší míře tak pět, se udržuju ve stresu. Vezmu si hodně věcí, nestíhám, když nestíhám, práce mě přestává bavit, nestíhám ještě víc, štvu okolí, motivace dále klesá, pak se to nějak vyřeší, projekty se rozeběhnou... a znova. Občas přichází momenty přemotivovanosti, kdy jsem schopný dělat několik týdnů ve dne v noci, pak zase přijde týden, kdy nejsem schopný udělat jedinou věc. Rád bych to změnil.

Nadávám, jak jsem nevyspaný, kolik mám práce, pak přijdu domů a místo abych šel spát, zatvrdnu na dvě hodiny u Open Areny. "Dělejte věci, které chcete dělat, namísto věcí, které chcete míň nedělat," si pamatuji z kurzu time managementu. Já chci přece pouštět draka. Já chci chodit po venku a přivonět k podzimu. Tohle bych taky rád změnil.

Uvažuji o prodloužení studia, s tím, že bych v nadčerpaných semestrech vzal co nejméně kurzů ve škole, trochu stabilizoval práci, udělal si trochu pravidelnější životní rytmus, pokusil se eliminovat nějaké nepotřebné věci: udělal něco pro to, abych se cítil trochu líp.

Bojím se ale toho, že to nebudu schopný využít a bude to ztracený (půl)rok. Že to bude jen největší výhonek prokrastinace, "odkládání na-potom", který si kdy vypěstuji. Že stejně nakonec vezmu nějakou práci, která mi znemožní soustředit se na všechno okolo. Že chytnu schízu z toho, že najednou kolem bude mnohem méně lidí. Že vystresuji ze státnic a stejně to půjde do háje.

Ale každopádně myslím, že aktuální stav je neudržitelný. Nějaké tipy, rady, třetí cesty?