Jan Martinek

Byrokracie a já

V posledních dnech jsem celkem nestíhal, ale už jsem se rozhodl, že konečně napíšu (zminimalizoval jsem tetris a konečně pustil editor :)).

V úterý jsem prožil své první osobní setkání s tou děsivou byrokracií ČR. Jakožto správně praštěný člověk jsem začal se zařizováním živnosťáku. A prvním krokem je výpis z trestníku (zkratka pro trestní rejstřík (on je to rejstřík trestů, ale to je jedno)).

První a jak se nakonec ukázalo nejobtížnější částí byla návštěva pošty za účelem zakoupení kolku. Poštu jsem našel. Jedny dveře k sobě, druhé k sobě, třetí od sebe, a přede mnou spousta okýnek číslovaných od jedné do nějakého dvouciferného počtu (asi 10).

Hned na čísle 1 byl nápis „Prodej kolků a známek ve velkém“. Pln důvěry jsem přešel k číslu 2, ale „Prodej kolků v malém“ nikde. Ani na 3, 4, … nikde.

Pochopil jsem, že v malém počtu (v mém případě jeden za 50Kč) je koupím asi u kterékoli překážky. přepážky. Zkusil jsem devítku, tam mě poslali zpátky na dvojku, kam si mezitím stoupla sympatická paní posílající dva balíky, pět dopisů a jednu složenku (dramatický moment je sice pěknější s takovým množstvím, ale paní posílala jen ty balíky (škoda)).

Kolek jsem koupil.

Našel jsem městský úřad, vstoupil otevřenými postranními dveřmi & zjistil, že uprostřed jsou ještě samootevírací dveře. Našel jsem velikou ceduli a mezi 50 položkami vypadala nejlépe položka „ověřování podpisů“, tak jsem tam zamířil. Velké dveře, schody, velké dveře.

Vstoupil jsem do haly jak z Wolfenstein 3D (Verboten: Vjiždět s kočárkem na Teppich) a našel správné dveře. Pakl formulářů pro požádání o výpis z trestního rejstříku byla stopa, že jsem na správné cestě.

Pak už jsem jen zaklepal a chytl za kliku, ruku mi málem utrhla ochotná paní uvnitř, vyrazila ze mě kolek a občanku a už jsem šel pryč. Rychlovka.

Při odchodu jsem se málem zabil na samootevíracích dveřích, které se otevíraly pozděj než jsem myslel a zároveň pomalej, než jsem myslel. Ale to už je jen malá chybička :)

Snad budou i má další setkání s byrokracií natolik pohodová & rychlá :)

Import komentářů ze starší verze webu

.. | žaneta | (pátek 25. 03. 2005, 18:01)

Endlife, vítám tě v tom úžasném světě dospělých. Musím uznat, že tvoje setkání proběhlo v celku dobře. Já jsem jednou musela za tatínka na sociálku a má cesta byrokracií nakonec zahrnula Městský úřad, Berňák a policajty :) Podle tatínka akce na půl hoďky trvala celý krásný den letních prázdnin :(

dospělý? brr | Endlife | mail (pátek 25. 03. 2005, 19:36)

já mám 17, já jsem ještě děcko! ještě týden :)

//a budu i za dva týdny, nějaká data a výročí mě nezmění ;)