Jan Martinek

vymýšlet názvy je snadné

ve vlaku listuju
fotkama z doby
kdy jsme ještě jeli
úplně jiným směrem

květnový týden

Dvacet minut po půlnoci
a Janáček na varhany
vrývá střepy pod kůži

i tak nejvíc bolí
když si je vzájemně vytahujem

po letech vidím měsíc
čekat tam nahoře
a už nevíš, co přijde
co příště zabolí