nic

zoufale hledím do temnoty noci
a lampa si svítí do mlhy
jemné paprsky zářící na černou zemi
v bělostné mlze

bezmocně klepu
do bílé klávesnice
šílenstvím směju se
bliknuvšímu pípnutí

zoufale poslouchám
zuřivou melodii života, pořád stejnou
kovové klepání, surové tikání
pomalu odtékající, pořád jinou