Krizová

Jsou dvě ráno a na sporáku nudle
vyhledávám sny a práce nejde
vůbec nikam nejde
díky poslechu leptající hudby
nenapíšu lepší poezii
ii.

Práce nikam nejde a dole parkují
auta na chodnících, brzy budou parkovat taky
jedno na druhém, což možná posílí vzájemnou
důvěru lidí na sídlišti, protože si budou muset
půjčit klíčky. Co kdyby náhodou ten spodní
odjížděl ráno dřív? Dekorativně
nezavěsím motýly mezi slova
nenapíšu motýl
neřeknu motýl teď v noci – už mi nikdo nepíše
práce mi stejně nejde
nikomu nepíšu. Rozestřu žaluzie
pruhovaný měsíc
nezdravý zdraví a pokyvuje.
Družice naše,
nikdy jsem si nebyl jistý,
jestli jsi žena nebo muž.