Jan Martinek

Ke slunci

barevné deštníky
točí se v šedi
slzy stékají po okně
temné mraky přicházejí

radost kterou asi stejně nemám
bere nohy na ramena
s sebou ke slunci
si ji nevezmu

nejistý přešlapuji
neschopný slova
svět se rozmazal
cítím jen Tebe
ale nedokážu se chytit
prostě nedokážu