Jan Martinek

Chce se mi spát

chce se mi spát
už nechci psát & poslouchám mobyho

velryba proskočila oknem
& její kostice potichu filtrují
vzduch bez sebemenšího náznaku
jakéhokoli planktonu & moře

překvapeně hází okem a
nedokáže zpívat
vypadá dost smutně a
ploutev visí z balkonu

dnešní večer je podprůměrně krátký
ne, já už nechci vůbec psát
stejně nikdy nemám pointu
& ničeho tím nedosáhnu

přišli ochranáři & zapálili
mi oheň na střeše