Jan Martinek

bez Tebe

Jako píseň plná bledého ticha
rozmazaný svět studených barev
mých očí

jako květina bez květů
s listy šedými, špinavý sníh
v mém pokoji
mezi čtyřmi bílými stěnami
cítím v mých plicích prázdno
mé oči hledají opuštěný kout
v padajícím mrznoucím dešti
plní kaluže ledové vody
bijící pomalu a tvrdě
v mém srdci

jako strom na poušti
pomalu přejíždějící pohledem po dunách
povídá si s větrem
sleduje moře proplouvat

jako loď na moři v bezvětří
jen smutné sedí na lesklé hladině
a šeptá...

...jak je mi bez Tebe

bez Tebe